S nadáváním Lokiho popadl pod rameny, nedbaje toho, že by mu mohl v jeho stavu ještě víc ublížit. Puls měl velmi slabý a ta trocha kůže, která si ponechala svůj odstín, nepřirozeně bledla. Sunul ho ke gauči, na který ho chtěl vytáhnout, ale bůh byl nad očekávání těžký tak, že aby ho dokázal nějak rozumně zvednout, musel by si na pomoc přivolat oblek. Nechtěl se tím zdržovat, tak ho jen dostal na koberec před sedačkou, jenž byl přece jen o něco měkčí než podlaha, a pod hlavu mu strčil jeden z polštářků. Znovu zkontroloval dvěma prsty puls na krku a rozevřel černý plášť.

„Do prdele," ulevil si. Jeho tušení se potvrdilo. Na kdysi bílé košili rozkvétaly rudé květy a míchaly se se staršími hnědými. Co mu kdo udělal? Takhle zmlácený nebyl ani on, když ho unesli do Afghánistánu. Nasucho polkl a zcela automaticky sáhl po mobilu vibrujícím mu v kapse. „Fury, no konečně! Kde jsou všichni? Jarvis vám dával echo už aspoň před půl hodinou!" vypálil bez pozdravu hned, jakmile se hovor spojil.

„Starku, teď mě poslouchejte. Nemám čas vám to říkat dvakrát. Máme problém," ozval se jednooký šéf na druhé straně linky.

„No to si, sakra, pište, že máme problém. Je tu Loki!"

„Kvůli tomu volám," uzemnil ho klidně. „Teď buďte zticha a poslouchejte."

„Fajn," zavrčel, nechal boha bohem a vrátil se pro svou nedopitou sklenici.

„Necháte ho u sebe a postaráte se o něj," přikázal Fury pevně. „Podle jistých informací byla akce s Chitauri jen špička ledovce. Jsme ve válce a Lokiho potřebujeme."

Vyprskl nejdražší skotskou a zalapal po dechu. „Děláte si prdel?"

„Nelíbí se mi to o nic víc než vám, ale musíme brát ohledy na obyvatele Země a ostatních světů. Vy jediný máte odpovídající vybavení a zabezpečení, aby se nejen nevypařil beze stopy, ale taky aby se mu nic nestalo," pokračoval vážně. „Nikdo kromě vašeho týmu a několika agentů o něm nebude vědět. Starku, závisí na tom osud světů. Zařiďte se podle toho."

Třeštil oči někam skrz zeď. To se prostě nedělo. Nevolal mu Fury s naprosto absurdním příkazem. Ne. Za moment se tu ukáže Barton s Romanovovou a budou se mu tlemit, že se nechal nachytat. „Ale –"

„Jestli se mu něco stane," dodal jen tak mimochodem a z tónu hlasu se dalo vycítit, že skřípe zuby, „bude to Ásgard považovat za vyhlášení války."

„Jenže já to sám nezvládnu," zahučel frustrovaně. „Potřebuju pomoct," sdělil naléhavě. Konečně zvládl dopít pití. Prohrábl si vlasy a zkontroloval, že Loki stále leží v bezvědomí na zemi. „On..."

„Co?"

„Je v bezvědomí. Potřebuju aspoň Bannera. Nejsem doktor!" vyrazil ze sebe, cítě, že mu srdce buší až moc rychle. Zatraceně, jestli mu tady zemře, tak bude první, po kom Ásové půjdou.

Fury něco zamumlal mimo mikrofon, pak oslovil opět Tonyho: „Máte ho tam za pět minut." Zostra se nadechl. „Nezapomeňte – NIKDO kromě Avengers o tom nesmí vědět!" připomněl mu tvrdě a zavěsil.

„Sakra," zaklel Tony znovu a vysypal z dlaně telefon na bar. Pohlédl na boha a žaludek se mu stáhl úzkostí. „Jestli je to nějaká past, tak si mě nepřej, muflone," zasyčel směrem k muži v bezvědomí a s odhodláním k němu přistoupil.

Poklekl a začal zápolit s pláštěm. Kde se tam vzalo tolik přezek? Ruce se mu třásly a kousky kovů, jež látku držely sepnuté okolo krku, mu klouzaly v rukou. Nakonec to vzdal a popadl nůž. Odřízl šňůrky. Začal rozřezávat košili. Nedokázal si představit, jak s ním, i s Bannerovou pomocí, zápolí, aby ho svlékl. Po malých kusech odstraňoval látku, jež na několika místech přischla k ranám. Snažil se být opatrný, ale zároveň rychlý. Když se konečně otevřely dveře výtahu a Jarvis oznámil příchod doktora Bannera, měl už předek košile kompletně odstraněný.

„Bože můj," hlesl Bruce, jakmile si boha prohlédl. „V jakém patře máš něco, co by se dalo považovat za ošetřovnu?" ptal se a očima skenoval zubožené tělo před sebou.

„O jedno níž," odpověděl nepřirozeně vysokým hlasem. Nemohl od Lokiho odtrhnout pohled. V ústech cítil žluč a zhluboka dýchal, aby se nepozvracel. Obličej vlastně dopadl docela dobře, to však nemohl říct o tom zbytku.

Míst, kde by našel neporušenou kůži, by spočítal na prstech jedné ruky. Nemusel být lékař, aby poznal, že mu někdo soustavně ubližoval několik týdnů, ne-li déle. Staré, špatně zahojené rány, se střídaly s novějšími a čerstvými, z nichž pomalu vytékala po kapkách krev. A to viděl jen horní část těla a pouze z poloviny. Co ho však rozhodilo nejvíc, byly jasně viditelné jizvy okolo krku a zápěstí.

„Vem ho za ramena," přikázal Bruce a sám vzal boha za nohy.

Tony to přivítal. Nechtěl myslet na pouta, kterými Lokiho drželi jako psa na řetězu u boudy. Samozřejmě souhlasil s tím, aby ho za jeho činy stihl trest, ale sám by mu raději dopřál rychlou smrt než mučení, které neustávalo. Proti tomu měl osobní výhrady.

S funěním boha složili na polohovacím koženém křesle ve spodním patře. Vybavení by se dalo opravdu připodobnit klinice. Nechyběl zde ani přístroj na měření tělesných funkcí, EKG či ultrazvuk. V případě potřeby by ho zde dokázali i uspat a odoperovat, avšak na to Tony neměl potřebné léky. Doufal, že běžně sehnatelné věci v poměrně slušně vybavené lékárně budou stačit, nebo že má Bruce s sebou něco v brašně.

„Sundej mu kalhoty a pokus se ho očistit," požádal Bruce, rozložil si obsah brašny na lehátko vedle křesla a rychle zkontroloval obsah šuplíků a skříněk, aby věděl, co má k dispozici a kde bude třeba improvizovat.

„Nechceš, abych ho táhnul do sprchy, že ne?" brblal a pomyslel si, že by ji sám potřeboval. On i Bruce připomínali řezníky jen z toho, že boha přenesli.

„Použij namočenou gázu," poradil mu a začal soustředěně pracovat. Prohlížel Lokiho zranění podle toho, kde se Tony začal činit s omýváním pokožky, a vyhodnocoval, v jakém pořadí co ošetří. Vzápětí se chopil dezinfekce, přitáhl si pojízdný stolek a začal ho plnit použitými tampony.

Tony nožem odřízl kalhoty a překvapeně zaznamenal, že pod nimi Loki už nic nemá. Začervenal se a než si toho doktor všiml, zakryl ho alespoň ručníkem. Poté se přidal k čištění ran. „Neexne tu, že ne?" zeptal se po několika minutách, kdy se ozývalo jen cinkání nástrojů.

„Ne," ujistil ho klidně. „Je to v podstatě bůh, na to nezapomeň."

„Zrovna teď jako bůh nevypadá," poznamenal skepticky.

„Běžný člověk už by zemřel. Loki se z toho dostane," prohlásil Banner přesvědčivě. Natáhl se pro gázu a nejhorší místa po vyčištění a natření hojivou mastí obvázal.

„Jak můžeš bejt tak klidnej? Jak je vlastně možný, že se Zelenáč nepřihlásil o slovo?"

Nevěřícně na něm zakotvil pohled. „Vždyť by ho dokázalo dorazit i dítě, na to Hulk není potřeba. A teď potřebuje pomoc. Tak nemel hlouposti a pohni sebou, než se vzbudí."

Pokýval hlavou. To dávalo smysl. Ošetřil a obvázal kotníky, jež nesly stejné stopy jako zápěstí a krk, počkal, až Bruce zalepí ránu na boku. Opatrně ho otočili na břicho. Loki zasténal a Tonymu okamžitě vystřelil adrenalin na maximum. Naštěstí se neprobudil a oba muži se uvolnili. „Fury říkal něco o válce. Víš o tom něco?"

Banner zavrtěl hlavou. „Nic moc. Byl jsem na základně, když se přiřítil Thor a nechal si zavolat Nicka. Než za sebou zavřeli dveře, slyšel jsem akorát, že poslal Lokiho Bifröstem k tobě a sám letěl do S.H.I.E.L.D.u," vyprávěl, zatímco se jeho ruce jen míhaly nad zbitým bohem. „Pak se ozval Jarvis a začal troubit na poplach. Natasha s Clintem málem zbourali stůl, jak se hnali za zbraněmi, ale Nick je zastavil v té chvíli, co přibíhal Steve. Zastavil veškerou mobilizaci, zakázal nám se hnout a vrátil se za Thorem až do chvíle, kdy volal tobě."

„Neskutečný," zavrčel Tony. „Uvědomil si ten jednookej magor, že jsem už taky mohl čuchat kytky zespoda?"

„Thor ho asi jako první ujistil, že Loki není nebezpečný. Ale věřím, že ti to řekne sám. Chce se za tebou ráno zastavit," odpověděl a otřel si zpocené čelo.

„Tak to už by tu skoro měl bejt," povzdechl si, odložil poslední krvavý tampon a otřel si čelo, čímž si na něm rozpatlal červené šmouhy. Podíval se z okna. „Svítá. To jsme tu byli fakt tak dlouho?"

Zívl a přikývl. „Píchnu mu antibiotika a sedativa a někam ho dáme spát. Dokud bude v limbu, bude to jednodušší." Odnesli Lokiho do vedlejšího pokoje, který už nevypadal jako nemocniční, přestože měl vybavení podobné, a uložili ho do jedné ze dvou postelí. „Ty rány budou chtít aspoň dvakrát denně převázat. Zvládneš to aspoň jednou? Večer budu chodit já a píchat mu antibiotika. Kanylu mu radši dávat nebudu."

„Jsem netušil, že postarat se o něj bude znamenat mu dělat chůvu a zdravotní sestřičku v jednom," odfrkl a založil si ruce v bok. „Proč se o něj nepostará Thor?"

Usmál se a uklidil si brýle do kapsičky u košile. „Zeptej se ho, až se tu ukáže. Já se jdu aspoň na chvíli vyspat."

„Můžeš si vzít nějakej pokoj pro hosty," nabídl mu velkoryse. „Takhle by ses neměl potulovat v ulicích," poukázal na krvavé oblečení.

„Díky, mám sako. Přijdu večer." S tím odešel a nechal Tonyho se spícím bohem o samotě.

„Co jsem komu udělal?" zaúpěl, přikryl Lokiho prostěradlem až ke krku a na chvíli se vzdálil, ponechávaje ho pod Jarvisovým dozorem, aby se mohl vysprchovat a převléct. Únavou sotva pletl nohama, noc ho zmohla fyzicky i psychicky. Ani nevěděl jak, ale padl na druhou postel v místnosti a spal dřív, než se jeho tvář setkala s polštářem.