2. Den

Teď když souhlasila se vším co řeknu jsem pokročil dál. Plastickou operací, kterou provedu ji upravím lícní kosti, nos, rty a oči. Potřebuji, aby byli do puntíku dokonalé. 

Nikdy jsem neměl rád její zelené oči. Vždycky jsem miloval hnědé, jako kaštany a podzimní listí. Byla to barva sladké čokolády a karamelek. 

Přál jsem si, aby měla plné a krásné rty, které bych líbal od rána do večera. Ale měla pouze malé a nevýrazné rty malinové barvy. 

Její nos měl být jako knoflíček, ale měla ho trochu do špičky. Nepůsobilo to roztomile a sexy už vůbec ne. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou musím změnit. 

Nemluvě o lícních kostech, které byly pokryté pihami. Chtělo to výraznější lícní kosti, bez pih. Vypadala, jako vesnická dívka, jako tuctová vesničanka. Ale měla to být královna země.

Když jsem jí změnil barvu očí a dostal se k pihám, tak se mi skoro probouzela. Okamžitě jsem jí vpíchl další dávku, aby usnula. Pihy jsem doslova vydřel z kůže, aby nešli vidět. 

Její lícní kosti jsem napíchal, aby se zvedly. Mé dílo bylo napůl hotovo, protože mě ještě čekal její nosánek a rty. 

Nosní kost jsem zbrousil, aby byla menší a tím se i nos trochu zmenšil. Dále jsem jí napíchal rty stejně, jako lícní kosti. Zvětšili se a šli víc vidět. Naopak z nich zmizela malinová barva. 

Její obličej byl dokonalý. Zíral jsem do obličeje své vysněné ženy. Sice ještě musel opadnout otok, ale i tak jsem věděl, že je vše, jak má být.