Mel's P.O.V.

„O můj bože," zakřičel Jason, když jsme dorazili do budovy Marvelu. „Můj sen se stává skutečností!" Byl přešťastný. Viděla jsem v jeho očích malá světélka, která mi říkala, že je skutečně šťastný. A když jsem ho takhle viděla, tak jsem taky byla šťastná - závěr: oba jsme byli šťastní. Celou cestu mluvil o tom, jak tohle bude úžasné a o tom, jak se chce se všemi vyfotit. Díky jeho radosti jsem zapomněla na své nervy.

„Tak jsme tady. O hodinu dřív," řekla jsem.

„Tak pojď! Musíme se dostat dovnitř!" zakřičel Jason a za ruku mě začal tahat dovnitř.

„Uklidni se!" poručila jsem mu, ale on mě neposlechl. Došli jsme na recepci, kde nás zkontrolovali. Dokonce jsme dostali speciální visačky. Jason mě táhl celou budovou a do všech místností, které byly odemčené. Musím uznat, že to bylo úžasné. Jason si vyfotil všechno, dokonce i toalety.

„Víš co, měli by mít toaleťák s Avengers," řekl mi z ničeho nic.

Podívala jsem se na něj "co to meleš" pohledem, ale než jsem se ho na to mohla zeptat, už byl na cestě do další části budovy.

Celou volnou hodinu jsme strávili prozkoumáváním budovy. Já jsem si nejvíc užila části věnované filmům. Jason si nemohl pomoct, potřeboval fotku s každým plakátem, který visel na zdi.

„Mel, až přijdeme domů, donutím tě podívat se na každý film, co je na téhle zdi," řekl s úsměvem.

„Stejně jsem to plánovala, abych pravdu řekla," přiznala jsem.

„Jo! Marathon Marvel filmů!" zakřičel a vyhodil ruce do vzduchu. Jenom jsem se mu zasmála. Když jsem se podívala na telefon, viděla jsem, že je čas na meet and greet.

S Jasonem jsme se vrátili k recepci, kde nás přivítala žena jménem Courtney.

„Ahoj," začala, „jste připravení na setkání s herci?"

„Samozřejmě!" odpověděl Jason nadšeně, než jsem se mohla vůbec nadechnout.

„To je úžasné! Následujte mě, prosím," řekla a otočila se k odchodu. Udělali jsme, jak nám řekla, a následovali jsme ji. „Oh, než na to zapomenu. Nedávejte online žádné fotky bez svolení herců. Ok?"

„Jasně," odpověděla jsem.

Šli jsme dolů po chodbě, až jsme se zastavili před dveřmi číslo 5.

„Dobře, tak tady to je," vydechla Courtney. Vešla dovnitř a něco řekla, než nám pokynula, abychom vešli.

„Tak dobře, všichni, tohle je..." Courtney se podívala do papírů, které držela, „Melissa. To ona vyhrála tu soutěž," vysvětlila a ukázala na mě. „A tohle je její kamarád Jason."

Všichni herci nás hned přivítali. Vypadali velmi přátelsky. Všem jsem zdvořile podala ruku, až na Roberta Downey Jr., který mi místo toho dal velké objetí.

„Tohle je neskutečné!" vykřikl Jason. „Co jsem udělal, abych si tohle zasloužil?!"

„Za to musíš poděkovat svojí kamarádce, to ona vyhrála tu soutěž," řekl Robert.

„Já vím! Díky moc, Mel!" vykvíkl Jason a objal mě.

„Takže Melissa nebo radši Mel?" zeptal se Sebastian.

„Jenom přátelé mi tak říkají, ale vy mi můžete říkat, jak chcete," odpověděla jsem. To znělo tak pitomě, proč jsem to řekla?

„Mel se mi líbí víc, krátké a jednoduché. Co si myslíš ty, Chrisi?" Sebastian se obrátil na Chrise Evanse.

„Jo, Mel zní super," odpověděl Chris. Vypadal hodně nervózně, skoro stejně jako já.

„Díky," odpověděla jsem

„Neboj se jich. Možná vypadají na první pohled děsivě, ale když je poznáš, jsou to zlatíčka," promluvila na mě Scarlett tichým hlasem, abych ji mohla slyšet jenom já. „Pojď si sednout ke mně."

Obě jsme se posadily na jednu z pohovek v místnosti.

„Takže, vždycky jsi byla fanynka Marvelu?" vyzvídala Scarlett.

„Ani ne. Tak nějak jsem byla včera přinucená jít s kamarádem na tu včerejší akci," řekla jsem.

„Já jsem tady ten skutečný fanda! Ona je jenom ten šťastlivec, co všechno vyhraje!" vysvětlil Jason.

„Nevyhrávám všechno! Pamatuješ si na střední?" opáčila jsem.

„Oh, jo. Na to jsem zapomněl..." dodal Jason.

„Moment! Co se stalo na střední?" zeptal se Anthony. Viděla jsem na Jasonovi, že chce odpovědět, tak jsem ho rychle přerušila.

„Opovaž se, Jasone. Je to naše tajemství! Nebo jim mám snad povyprávět o tom parku..."

Přerušil mě. „OK! Vyhráváš! Neříkej to, prosím."

„Jste oba tak roztomilí! Proč spolu prostě nechodíte?" řekl z ničeho nic Anthony.

Slyšela jsem, jak se někdo málem udusil pitím, byl to Chris. Já jsem se Anthonymu začala smát a Jason se přidal.

„On je tak trochu moc gay na to, abychom spolu chodili," vysvětlila jsem.

Všichni se zasmáli, snad až jen na Chrise, který se jen pousmál.

„Dobře, dost trapáren! Pojďme se víc poznat!" navrhl Sebastian a přitáhl s sebou Chrise, kterého pak přinutil sednout si vedle mě, zatímco on sám si sedl na židli naproti nám. A tak jsem tam tak seděla na gauči s Chrisem a Scarlett na každé straně a Sebastianem naproti nám.

„Takže, Mel, je něco speciálního, co bychom o tobě měli vědět?" zeptal se Sebastian.

„Nevím, nejsem ničím speciální," řekla jsem s pohledem upřeným na ruce, abych se vyhnula jejich očím.

„Ale no tak! To není pravda, každý je svým způsobem speciální!" opáčil Sebastian.

„Já jenom... uhh..." Nevěděla jsem, co říct.

„Nemusíš mluvit o něčem, o čem mluvit nechceš." Vzhlédla jsem na Chrise, který na mě promluvil.

„Jo, omlouvám se. Nechci tě do ničeho tlačit," vyhrkl rychle Sebastian.

„To nic, jenom jsem strašně nervózní," vysvětlila jsem pravdivě.

„Pročpak? Neříkej, že je to kvůli tomu, že jsme celebrity. Jsme stejně normální jako všichni ostatní," řekla Scarlett.

„Ne, jenom jsem strašně stydlivá s lidmi, které neznám."

Usmála jsem se na tři lidi kolem mě. Měli pravdu, neměla bych být tak stydlivá, jsou stejně normální jako já.

Najednou Sebastiana zezadu do hlavy trefil balónek.

„Aaahh! Jeremy!" zakřičel, zatímco si třel zadek hlavy a otočil se na Jeremyho. „To není moc nenápadné, abys věděl!" Postavil se a přešel k Jeremymu a ostatním. Zajímalo mě, co myslel tím nenápadným.

Podívala jsem se na Scarlett, která zírala na Chrise. Přesunula svůj pohled na mě a usmála se.

„Jenom kluci se chovají jako kluci," lamentovala.

Podívala jsem se na Chrise, který měl pohled upřený na své ruce. Děje se tu něco?

„Takže, Mel, je nějaký důvod, proč sis vybrala zrovna tady Chrise jako Kapitána Ameriku pro svou fotku?" vyzvídala Scarlett.

Jo, mělo to důvod, myslela jsem si, že vypadá sexy, ale to říct nemůžu.

„Prostě vypadal zajímavě," lhala jsem.

„Zajímavě..." zopakovala má slova.

Najednou jí začal zvonit telefon. „Omluvte mě, lidi, tohle musím vzít," omluvila se, vstala a opustila místnost, čímž mě tu nechala samotnou s Chrisem.

„Takže... Máš nějaké speciální koníčky?" zajímal se Chris.

„Ani ne. Ráda čtu," odpověděla jsem.

„Ou, a jaké knížky?" ptal se dál. Doufala jsem, že se dál ptát nebude, ale on to stejně udělal.

„Oh, nic zajímavého. Nejsem jako typické holky." Se svou odpovědí jsem se mu podívala do očí. Řekla jsem vám už, že jsou jeho oči nádherné: Dokonalá modř, jako oceány na pohlednicích. „Hlavně čtu psychologické knížky a spirituální věci, vidíš, nic zajímavého."

„Opravdu? Miluju takové knížky!" řekl šťastně.

Poznala jsem právě někoho, kdo má rád stejné knížky jako já?

Seb's P.O.V.

„Ještě jednou se omlouvám, že jsem tě tímhle bouchnul," řekl Jeremy, zatímco si pohazoval s balónkem, který použil jako své nenápadné rozptýlení.

„Mohls mě jenom zavolat," vyjel jsem na něj.

„Jo, mohl, ale můj plán funguje i tak," opáčil a ukázal na pohovku.

Chris a Mel si povídali a smáli se společně. Nemohl jsem si pomoct a musel jsem se usmát, když jsem je viděl. Byli pro sebe stvořeni!

„Hej, Sebe, Jason se chce zapojit do našeho master plánu!" oznámil Robert šťastně.

„Myslíš do MÉHO master plánu!" opravil ho Jeremy.

„Tvůj plán byl jen na dnešek. MŮJ plán je do budoucnosti," řekl Robert.

„Jo, už dokonce pojmenoval jejich děti," vložil se do toho Mark.

„To je divný, Downey!" vyjekl Anthony.

„Ne! Je to plánování!" hájil se Robert.

„Lidi! Možná bychom nejprve měli naplánovat jejich první rande?" navrhl jsem.

„Dobře, já vám pomůžu!" řekl Jason. „Ale abyste věděli, nebude to tak lehké, Mel nikdy nebyla ve vztahu," dodal.

„Podívej se na ně ale!" Robert ukázal na pohovku. Všichni jsme na ty dva zírali. „Jsou pro sebe stvořeni!"

„Pravda!" vykřikli jsme unisono.

Chrisi's P.O.V.

Musím uznat, že tohle odpoledne je úžasné! Nejprve jsem si myslel, že svoje kamarády zabiju, ale teď ani nevím, jak jim poděkovat. Nechali mě a Mel o samotě. Ze začátku jsem se toho bál, to uznám, ale jakmile jsme si začali povídat, cítil jsem se, jako bychom se znali celý život. Ona je prostě tak milá, kamarádská, vtipná, chytrá... Mohl bych pokračovat celý den. A nezapomeňte na to, že je i krásná.

Přerušila nás Courtney, která znovu vešla do místnosti. „Tak dobře, je mi líto, ale budeme to muset ukončit."

„Ale no ták! Vždyť se tak bavíme!" vykřikl Robert. Nevšiml jsem si, že se všemi mají rozehranou hru.

„Ty a všichni ostatní jste teď potřeba někde jinde," vysvětlila Courtney.

„Nemůžou prostě jít s námi?" žadonil Anthony.

„Obávám se, že ne," odpověděla Courtney.

„Hádám, že tohle je sbohem," řekla mi Mel.

„Obávám se, že ano," odpověděl jsem jednoduše.

„Ráda jsem tě poznala, Chrisi," rozloučila se a postavila se z pohovky.

„Potěšení bylo na mé straně." Usmál jsem se. Než jsem se zvládl ovládnout, postavil jsem se a objal jsem ji. Cítil jsem, že to nečekala, ale po chvilce mě objala zpátky. Musím přiznat, že v téhle pozici bych klidně zůstal celý den, ale vím, že to není možné. Pomalu jsem se od ní odtáhl a znovu jsem se usmál.

Než jsem se nadál, už se loučila i s ostatními. Pomalu se svým kamarádem opustila místnost, zatímco mi věnovala poslední úsměv.

• • • •

Tak to tady konečně máte, co na to říkáte? 😊