3 | Podmínka
Chlapec se snesl dolů a s omluvným úsměvem se díval zrzce do očí. Na rozdíl od ostatních členů rodiny byl jen ve starém tílku a kraťasech, vlasy měl rozcuchané a spadlé do čela a pomalu po něm stékaly pramínky potu. Rose si vzpomněla, jak teta Ginny vždycky vyváděla, když takhle přišel domů.
"Promiň, Rose, hodil ho na můj pokyn. Nečekal jsem, že do toho dá takovou sílu," pronesl strýc klidně a když k němu Rose přejela pohledem, málem ho bez černého obleku nepoznala.
Unavený James vyzařoval tak zvláštní energii, že se musela usmát. Kdyby ho neznala, řekla by, že má všeho tréninku plné zuby. Z legrace se proto napřáhla a hodila po něm camrál dřív, než se stačil pořádně vzpamatovat.
"Zahráváš si s ohněm, Rose. To, že jsem celý den trénoval, neznamená, že ti nemůžu nakopat zadek."
Rose na něj ale jen vyplázla jazyk a rozeběhla se dál do zahrady. Koutkem oka viděla, jak chlapec běží za ní a tiše doufala, že jí dech stačí až na konec k jahodovému záhonu. Oběhla jezírko, které si Potterovi nechali nainstalovat teprve před několika týdny, proskočila tújemi a myšlenkami už byla skoro v cíli, když jí kolem pasu přistály dvě silné ruce a hodily s ní na druhou stranu.
"Tenhle trik používáš už dvanáct let, Rose. Děláš, jak kdybych tě neznal."
V dálce zrzka zahlédla, jak se ostatní pomalu vrací dovnitř. I když byl tenhle trik ohraný, James na něj skočil pokaždé, a tak s ním mohla v klidu mluvit o samotě. Ať už šlo o cokoli. Chvíli se na něj zamyšleně dívala, jak se snažila popadnout dech, a pak podala svůj návrh s koštětem. Doufala, že bratranec svolí, jinak mohla na novou sezónu rovnou zapomenout.
"Fajn, ale mám podmínku. Nevím, co přesně ti brání v tom se do našeho družstva dostat, ale jestli chceš letos udělat konečně dojem, chce to něco víc než obyčejný schopnosti, ty má totiž každej," odmlčel se a rukou si prohrábl vlasy.
"Budeš mít tréninky navíc. Každý den. A jestli opravdu chceš, aby tě Raynolds nechal hrát, budeš muset dřít. Vím, že toho umíš hodně, vždyť s tebou hraju odmalička, ale každým rokem se nároky zvyšujou a to nejen na nový hráče. Chci od tebe do týdne vidět sovu. Jestli se pro to rozhodneš, vyberu ti koště a přivezu ho do školy. A vymyslím ti takovej tréninkovej plán, že toho možná budeš litovat."
Rose se zaskočeným výrazem pozorovala, jak se od ní James vzdaluje a mizí ve dveřích. V hlavě se jí dohromady omílala Fredova i Jamesova slova a myslela, že ji za chvíli rozbolí hlava. Jak může povolit, když jí tréninky budou zabírat každou setinu volného času? Možná by mohla vysadit některé hodiny, které chtěla. A nebo přestane o obědové pauze vypomáhat profesorce McGonagallové. Něco z toho bude určitě muset jít.
Jako na zavolanou k ní dolehl matčin hlas a ona se pomalu vydala zpátky. Vevnitř se konečně potkala i s Albusem a teta Fleur jí dala ochutnat svůj nový nepečený dort. Pozdravila dokonce i strýčka Charlieho, vlastníka Hagridovy motorky, kterého díky pracovním podmínkám vídávala snad nejmíň ze všech a kterého se už odmala snažila usmlouvat na jedno dračí vejce k Vánocům.
Do konce večera se už z dospělé společnosti nehnula. Celá ta věc se jí aspoň na chvíli vypařila z hlavy a ona byla ráda, že může být zase pro jednou bezstarostně šťastná. Děda Arthur do ní tajně nalil několik skleniček vína, takže si Rose připadala v dobré náladě i po příjezdu domů. Zmohla se na jednu rychlou sprchu, popřála všem dobrou noc a usnula dřív, než stačila pořádně dopadnout do postele.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro