Našla jsem tě na fotkách.

O něco více šťastnější...

A snažím se předstírat, že se neztrácím.

Protože v tom způsobu, jakým jsi žila, nacházím zvláštní útěchu.

Naplnila jsem své srdce prázdnými doušky...že prý zase najdu chuť.

Ale rozplynula se na jazyku.

Jako laciná náhražka, o které sis myslela, že vystačí.

Držela jsem se pohromadě, objímala každou z těch zlomených částí, dokud moje ruce nezačaly slábnout.

Yeah, a tak se ten svět rozpadl.

Měla jsem srdce ze zlata.
Prodala si ho, zatímco jsem čekala až zase najdeme způsob, kterým dát věci do pořádku.

Měla jsem oči s perlami.
Osleply, zatímco si svou lásku dávala jiným.

Yeah, a tak se ten svět rozpadl.

Našla jsem tě na fotkách.

O něco více šťastnější...

A snažím se předstírat, že se neztrácím.

To místo, kam bych chtěla jít...

Je až příliš vzdálené tomu, o čem jsi mi vyprávěla.

Můžu se snažit být lepší.
Přímo hořím, toužím vstát, ale umírá v mých rukou...

To místo, kam bych chtěla jít...

Přijdeš pro mě?

Naplnila jsem své srdce prázdnými doušky...že prý zase najdu chuť.

Ale rozplynula se na jazyku.

Jako laciná náhražka, o které sis myslela, že vystačí.

Držela jsem se pohromadě, objímala každou z těch zlomených částí dokud moje ruce nezačaly slábnout.

Yeah, a tak se ten svět rozpadl.

Měla jsem srdce ze zlata.
Prodala si ho, zatímco jsem čekala až zase najdeme způsob, kterým dát věci do pořádku.

Měla jsem oči s perlami.
Osleply, zatímco si svou lásku dávala jiným.

Yeah, a tak se ten svět rozpadl.

Čekala jsem promoklá na kost, ale nikdo nikdy nepřišel.

Můžu se snažit být lepší.
Přímo hořím, toužím vstát, ale umírá v mých rukou...

Každá z těch vzpomínek.

Našla jsem tě na fotkách.

O něco více šťastnější...

A snažím se předstírat, že se neztrácím.

Protože v tom způsobu, jakým jsi žila, nacházím zvláštní útěchu...

Budu stejně zkažená....

Zlomená stejným způsobem...

To místo, kam bych chtěla jít...

Přijdeš pro mě?