Dnes ráno jsem se probudila ze svých nočních můr.

Tiše jsem se zasmála...

Byli to moji démoni, kteří mě našli.
Na tomhle zvráceném místě plném stínů.

Mimo mou kontrolu.
Viděli, že krvácím.
Jak pláču uprostřed toho všeho.

Tiše jsem se zasmála...

Až se budeme loučit, chci tě znát. Znát tak jako nikdo jiný.

Opakuj, opakuj, potřebuju slyšet, že to není skutečné.

Všechna ta lítost, zdála se být těžší a těžší.

Únava, která mě srazila.

Rány, které zůstaly.

Je tohle v pořádku?

Až se budeme loučit, chci tě znát. Znát tak jako nikdo jiný.

Protože všechna ta láska, kterou jsem cítila...

Perfektně zranila.

Protože všechna ta slova...

Je tohle v pořádku?

Perfektně zranila.

Až se jednou zeptáš...
A já vím, že ano...

Nechci aby sis něco vyčítala.
Protože jsi udělala všechno, co bylo v tvých silách.

Alespoň na chvíli jsem poznala jaké to je...

Nebreč, nestýskej si po mě.

Dnes ráno jsem se probudila ze svých nočních můr.

Tiše jsem se zasmála...

Byli to moji démoni, kteří mě našli.
Na tomhle zvráceném místě plném stínů, místě, kde vídám mrtvá těla.

Mimo mou kontrolu.
Viděli, že krvácím.
Jak pláču uprostřed toho všeho.

Tiše jsem se zasmála...