8
Lucius se zprudka nadechl. Otevřel oči. Pokusil se vstát. Vrávoval. Spadl na zem.
Zvedl se na všechny čtyři.
Harry ho sledoval jako u vytržení.
Bojuj, Luciusi, bojuj!
Podlomily se pod ním ruce.
Znovu se zvedl.
Doplazil se k policím.
Vyšplhal po nich nahoru.
Vzal vyřezávanou dřevěnou krabičku.
Vypadla mu z ruky.
Vrhl se k ní.
Otevřel ji.
Sáhl pro malý svraštělý kámen.
Vypadl mu z nemotorných prstů a zakutálel se pod skříň.
Ale ne.
Moment!
Lucius sahal znovu do krabičky.
Vytáhl další.
Strčil si ho do pusy.
Hluboko. Hluboko...
Začal dávit.
Ale nepřestal.
Když ruku vytáhl, byla prázdná.
Lucius zavřel oči.
Harry úzkostně poslouchal jeho dech.
Byl přerývavý, mělký.
Ale nepřestával.
Pořád dýchal.
Pořád dýchal.
Sledoval ho hodiny.
Pořád dýchal.
Pak Lucius otevřel oči. Rozhlédl se.
"On je vážně pryč," zašeptal.
☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆
Odešel z domu.
Byl sám.
Těžko se myslelo.
Byl pryč.
Byl sám.
Sám.
Sám. Sám. Sám. Sám.
Sám.
Sám.
Sám.
Sám...
Sá...
Sá...
Á...
Á...
...
...
..
..
.
.
.
.
.
.
Vrátil se!
Bože díky, on se vrátil!
Ale odcházel.
Tak často odcházel.
A noví lidé přicházeli.
Draco a Ginny.
Jejich děti.
Smích a křik zaplnil chodby.
Harry se musel stáhnout pryč.
Pořád tam byl.
Pořád nemohl odejít.
Všechno viděl.
Všechno slyšel.
Draco na něj mluvil.
Děkoval mu.
Harry mu neodpověděl.
Neukázal se mu.
Neřekl mu, jak málo chybělo, aby Luciuse ztratili.
Pak Lucius odešel na hodně dlouho.
Na tak hodně dlouho.
Harry si moc nepamatoval, co se dělo během té doby.
Ale když se Lucius vrátil a Harry si dům prohlédl...
Vypadalo to, jako by všechna konzervační kouzla selhala. Střechou zatékalo. Na stěnách byli mokré skvrny. Plíseň. Skřítci byli roztřesení.
Společnost, co rekonstruovala panství, udělala někde velikou chybu, říkali. Opraví to, říkali.
Nic jiného za tím nebylo.
Říkali.
.
.
Měli pravdu. Co jiného by to bylo?
☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆
Sám.
Sám. Sám. Sám.
Za smíchu někdo vpadl dovnitř.
Lucius!
Byla... byla s ním nějaká žena.
Povídali si.
Smáli se.
Pili.
Ztichli.
Líbali se.
Harry odešel do jiné části domu.
Byly věci, které nemusel vidět.
Ani slyšet.
Byly to roky, co umřel.
Vlastně ne, desetiletí, co umřel. Roky, co odešel. Co si Lucius myslí, že odešel.
Nebo to byla desetiletí taky?
Zastavil se u klavíru a stiskl pár kláves.
Byl nejvyšší čas, že?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro