Měl toho dost. "Jdu se projít," procedil mezi zuby a vstal.

Lucius přikývl. "Jistě. Ale nezapomeň, že za chvíli přijde Severus."

"Já vím," odsekl.

Prásknutí dveří se rozeznělo celým sídlem. Aspoň něco.

Aspoň něco v tomhle zasraným zasraným zasraným zasraným zasraným zasran-

"Přišel jste mě přivítat osobně? Jak laskavé."

Harry se otočil a probodl Snapea pohledem.

Snape na něj jen zíral zpátky s mírně zvednutým obočím.

"Co je?!"

"Nic. Jen čekám, až mě pozdravíte. Nebo i to je na vás moc?"

"Jděte do prdele."

"Jistě. A jak se daří vám?"

Ty vole to je takový kretén. "Báječně."

"Výborně, půjdeme?"

Zhluboka se nadechl ale šel za ním do salónu.

Debil

Kretén.

Pičus.

"Posaďte se."

Harry si sedl a Snapa na něj začal sesílat, kouzla, svítit mu do očí, klepat mu na různá místa.

Vytáhl špendlík. "Mohu?"

Harry pokrčil rameny.

Ať mu ho klidně vrazí do oka.

Díval se, jak hrot tlačí na šedou kůži.Ta se pod ním prohýbala, prohýbala a pak povolila.

Vytáhl špendlík a šedá tekutina zalila ranku.

"Cítil jste něco?"

"Ne. Zkuste to nažhavit, třeba to pomůže."

"Lákavá nabídka ale budu to muset odmítnout. Něco nového?"

"Ne. Všechno je pořád stejný. Nic necítím."

Snape přikývl. "Dobře. Tady máte další várku lektvarů." Vyskládal balíčky na stůl. "Berte je pravidelně, šestkrát denně. Počítám do toho i noc, ano? Šestkrát za dvacet čtyři hodin. Řekněte mi, Pottere, že mi rozumíte."

"Šestkrát za dvacet čtyři hodin. Jasně. Stejně by mě Lucius nenechal zapomenout. Už se to s ním nedá vydržet."

"Nepochybuju, že je chyba na vaší straně."

"Jděte laskavě do prdele."

"To už jsem slyšel, Potter, něco nového nemáte?"

"Jo, vyližte si."

Snape se usmál. "Výtečně, opravdu na úrovni, Pottere. Bravo."

Seslal na Harryho znovu to pitomé štítové kouzlo. "Ukažte nehty."

Hádání o téhle části vzdal. Natáhl ruce. Další kouzlo, co jim zabrání cokoliv poškrábat.

"Otevřít."

Otevřel pusu.

Další kouzlo na ochranu jazyka, tváří i čehokoliv, co se bude snažit ukousnout. Kromě jídla. Tenhle zatracený magický chránič poznal rozdíl masem a jazykem.

Nesnášel tahle kouzla.

"Vypadá to, že jste si nepřivodil žádné zranění. Bravo."

Jak by mohl. Kdyby bylo na Luciusovi, obalil by ho do polštářového kouzla. Což taky udělal a Harrymu trvalo hodiny než na to přišel.

Zlomí si kost a nic necítí.

Zapíchne si do nohy nůž a nic.

Vypil čerstvě uvařený čaj.

Nic.

Co by musel udělat, aby něco cítil?

Skočit z okna?

To nejde. O to se taky Lucius postaral.

Dělal všechno proto, aby Harry nemohl nic zkoušet.

Nedalo se to vydržet.

"Pottere..." Snape si povzdechl. "Dejte tomu čas. Vaše nervové dráhy se obnovují. Pomalu ale obnovují. Rituál všechno vypálil, ale vaše magie je silná. Spraví to. Berte lektvary. Jezte. Pijte. Hýbejte se a bude to lepší."

Magie? Ani lumos nezakouzlil! Podíval se z okna. Nemohl ho vidět a ten jeho výraz. Polkl a zavrtěl hlavou. "Jděte do prdele."

"Opakujete se, chtělo by to něco nového. Zkuste do příště něco vymyslet, ano? Jsem zvědavý, s čím přijdete."

Uchechtl se.

"Mějte se hezky, Pottere. Půjdu ještě pozdravit Luciuse."

"Klidně," odtušil Harry.

Ne že by ho to zajímalo nebo tak.