Anne ho nejde pozdravit před panství, když dorazí a nechává to na Elizabeth, mistru Lewisovi a jejích dámách a lady Ashleyové, aby pozdravily vévodu za ní a Anna zůstala ve svém pokoji a čte si knihu, nebo se alespoň pokusí o její přečtení.

Ale vůbec jí to nešlo, protože její srdce bylo doslova na poplach jako zvon.

Čtyřikrát si znovu přečetla stejnou pasáž a po páté to konečně vzdala a knihu zavřela a bylo to  právě v tu chvíli když se otevřely dveře a když do místnosti vešel Charles usměvavý jako vždy.

Zastavil se ve svých krocích, když ji uviděl a Anne pomalu vstala, protože její srdce jí opravdu zběsile bušilo v hrudi.

Vzpomněla si jak chladné bylo jejich loučení a jak bylo jen formální a omezující.

Vzpomněla si také na to jak se na ni chladně podíval, když zahlédla Jane Rochfordovou a pak si najednou nebyla jistá jak ho pozdravit.

Její rty se pootevřely, když na něj jen tak zírala a její srdce si povzdechlo úlevou, jakmile si všimla že jeho vzhled se za posledních pár měsíců které strávili odděleně vůbec nezměnil.

,,Vaše Milosti," pozdravila ho nakonec po chvíli Anna tiše a věnovala mu svůj pohled.

,,Lady Marquessová," odpověděl v duchu a pak nastala pauza, chvíli předtím než ono napětí pominulo, protože Anna úlevně zalapala po dechu a přispěchala k němu, zatímco Charles natáhl své ruce aby do nich mohla narazit a aby si jí mohl přilákat do svého obětí.

 A když se tak stalo, tak jeho paže se pevně sevřely kolem jejího pasu, zatímco ty její objímaly jeho ramena a dráždila svými prsty jeho vlasy.