Její nevolnosti co trvaly už nějaký čas se poněkud ustálili, ale přesto se jí ten den udělalo znovu špatně a když k ní přišel její lékař který jí pečlivě prohlédl, protože na tom nevypadala vůbec dobře.

Tak jí jen konstatoval že je evidentně opět těhotná a Anně tato zpráva že je opět s dítětem vykouzlila úsměv na tváři, i když pravda úsměvné to vůbec nebylo, protože to dítě nemohlo být ani krále a jejího bývalého manžela se kterým od porodu svých synu vůbec nespala.

Ale bylo Charlese...respektive vévody ze Suffolku který když zde byl navštěvoval každou noc její ložnici....i když od té doby co ho viděla naposled a co se spolu potají na královském dvoře milovaly uplynulo už hodně času a dítě které čekala už bylo evidentně také v nějakém delším měsíci.

Možná tak...asi měsíc a něco na zpátek.

Ale přesto to Anně vykouzlilo úsměv na tváři, i když evidentně nevěděla co s tím bude dělat, ale i tak z tohoto pocitu měla ohromnou radost, protože bůh jí dal možnost aby opět mohla mít dítě.  

A tak opět byla s dítětem a za několik měsíců porodila zdravou holčičku které dala jméno Berenika a která byla předobrazem nejen jí, ale hlavně její velké lásky...protože vévodovy ze Suffolku byla opravdu velice podobná.

Měla jeho oči, jeho úsměv...její vlasy a tělo smíchané s jeho a byla opravdu neskutečně krásná...protože to byl opět její takový malý zázrak ve který po narození jejich synu už ani vůbec nedoufala.