Trvalo jim dva dny, než se dostali do Pembroke z královského města a Anne přikázala kočímu, aby je dostal co nejrychleji zpátky do jejich domova, protože strach a obavy ji už trochu zbláznily.

Kočím se to podařilo a Anne okamžitě vyskočila z kočáru, když se otevřely dveře s Alžbětou po svém boku a spěšně pozdravila svou shromážděnou domácnost a vydala se do hradu a srdce se jí rozbušilo a znělo jí v uších jak jí snad i stoupalo v hrdle.

,,Jak se má?," zeptala se pronikavě mistra Lewise, když ji začal kráčet stranou a rovnat se jejím rychlým a svižným krokům.

,,Jeho horečka se mírně ochladila, má paní Marquessová, mohu se zeptat na vaši cestu a zůstat u dvora...," řekl a Anna na jeho slova jen kývla.

,,Naše cesta byla v pořádku a náš pobyt u dvora byl... bohatý na události, mistře Lewisi, i když se vaše obavy dojímají, jsem dychtivější mluvit o svých synech. Jak se má William? Kde jsou George, Mark a Francis a kde je lékař?," dodala a pak pokládala jednu otázku za druhou.

Elizabeth sebou trhla při jejím mírně zvýšeném tónu a Anne hlasitě vzdychla, než pustila ruku a sklonila se aby ji políbila na temeno hlavy.

,,Jdi spát, miláčku," poradila Anna a věnovala své dceři úsměv.

,, Odpočiň si cesta byla dlouhá...," řekla a Elizabeth jí věnovala dlouhý pohled.

,,Ale...," dodala jenže Anna jí hned na to zarazila.

,,Vaši bratři tu budou, až se probudíte," řekla jí jemně a zachytila pohled paní Ashleyové z místa, kde čekala na konci chodby. 

,,Paní Ashleyová vás připraví do postele," dodala a Elizabeth ostražitě přikývla a Anne se na ni usmála, čímž Elizabeth propustila do svých komnat.