K jejímu věčnému překvapení tam však nebyli žádní strážci, kteří by ji odvedli do Věže a nebyl tam ani žádný zuřivý Henry, ani žádný samolibý Seymour se zatykačem v rukou.

Byl tam jen posel s dopisem z Pembroke.

,,Od mistra Lewise, vaše milost," řekl posel a předává dopis služce Nan.

,,Děkuji," odpověděla Anne mírně zdrcená a když odchází z místnosti, roztrhne dopis a její oči dychtivě prohledávají slova.

,,Vážená má paní Marquessová", známý rukopis mistra Lewise zněl:

Nechci vaši milost otevřeně znepokojovat, ale naši lékaři se dozvěděli že váš nejmladší syn William dostal horečku a téměř před týdnem začal zběsile křičet do noci, ale my jsme si mysleli, že je to jen malá rýma nebo že mu jen chybí matka.

Doktor říká že to není velká horečka, ale že by to mohlo být doporučeno.

Anne už řekla svým dámám, aby si začaly balit věci a tak tak začaly i konat.

,,Mami proč?," Elizabeth vykřikla a oči se jí rozšířily nepochopením.

,,Tvůj bratr William je nemocný miláčku," řekla jí spěšně Anne, takže Elizabeth strachy zalapala po dechu.

,,Musím jít a informovat krále," zamumlala a vyšla z místnosti, a jen v uších jí zněl tep.

Anne si ani nevšimla pohledů kterých se jí dostalo, když šla do velké síně, stále v mírném šoku a nevšimla si že i všichni ostatní něco slaví.