Charlesův pohled byl silný a neochvějný a Anne si byla vědoma i všech ostatních, ale.... ale cítila se v bezpečí a nějak chráněná, jako by ji jeho sevření chránilo před všemi kdo jí chtěli ublížit.

Anne málem klopýtla když ji položil na zem, ale rychle se probrala a umožnila mu přitáhnout její tělo k sobě.

 ,,Uhněte doleva, pak doprava a pak...," znělo jí na rtech které on pečlivě sledoval a po chvíli jí odvrátil od svého těla s překvapivou jemností, kterou si byla jistá jen ona a Anne se rychle otočila, aby se k němu mohla ještě jednou otočit a aby mu mohla znovu pohlédnout do očí.

 Tanec byl téměř u konce a hudba byla v jejích uších stále hlasitá a ohlušující, i když nepřeslechla ten tlukot jejich srdcí který zněl stále ve stejném a nesmírně zběsilém rytmu. 

Obešla ho a její kroky rychlé vzkvétaly a sukně jejích rudých šatů jen kolem ní vlála.

 Charles se po ní ještě jednou natáhl a zvedl ji za boky do vzduchu, takže položila ruce na jeho široká ramena a otočil ji znovu ještě jednou, dvakrát a Anne po chvíli přestala počítat protože byla naprosto položena do jejich tance, ale po chvíli si vzpomněla že mu něžně položila ruku na tvář, když ji jemně položil na zem a tiše oddychoval.

Bylo ticho, smrtelné ticho, které dokázaly přehlušit jen jejich dvě naprosto vášnivá srdce.

,,Ach bože", šeptala její mysl divoce.

,,On ví," říkalo jí něco v její mysli a pak s velkou nechutí obrátila svůj pohled k velmi, ale opravdu velmi zuřivému králi.