Když se za ní zavřely dveře, tak si hlasitě vydechla a srdce se jí sevřelo pevně v hrudi.

,,Ach Bože", pomyslela si a položila si ruku na hruď, když přestala chodit, jakmile zahnula za roh a byla dostatečně daleko od královniných komnat.

Na Charlese, aby se k ní přidal nemusela dlouho čekat, protože hned jak odešla tak se k ní hned po chvíli připojil.

,,Hraješ nebezpečnou hru," řekl jí tiše a Anne prudce zvedla oči, aby se setkala s jeho a náhle byla naštvaná.

„Nehraju si na žádné hry, Vaše Milosti," odsekla opatrně, aby mluvila potichu a on se Lehce ušklíbl, což ji rozzuřilo ještě víc.

,,Zmínit jména svých synů a jejich blaho...," dodal a vrhl na Annu svůj pohled.

,,Lady Mary se zeptala...," bránila se Anna a přitom se ho svou rukou něžně dotkla.

,,Když královna ještě není těhotná a nejeví žádné známky toho že by byla těhotná navzdory téměř roku manželství..?," řekl a jeho pohled na ní se trochu ustálil.

 ..Ještě jsi neslyšela vtipy a fámy o králi a o tom jak jsi z něj udělala blázna, když jsi mu neporodila ani jednoho syna, ale teď rovnou čtyři poté co zrušil vaše manželství a to právě proto, že jste mu předtím žádné nedala!," dodal a přitom jí ke zdi trochu přitlačil a její zběsilý dech se o něco zvedl když se jí dotkla jeho ruka pod sukní. 

,,Jsem si toho vědoma!," zasyčela a už se nestarala o to že jsou na velmi veřejném místě.

 ,,Ale v případě že jste zapomněla, pokud projevím nějakou urážku nebo nenávist vůči králově a jeho milé nebo jeho milované nejstarší dceři, budu mít hlavu na hrotu dřív než budu moct," řekl Charles a přitom se jí jeho ruka pod sukní dotkla na stehnech a ona vzdychla nesmírným blahem.

 ,,Dokonce dokončil prosbu o milost! Nenávidí mě, Charlesi a nemůže se na mě ani podívat. Jen čeká na správnou chvíli, aby mě odsoudil za zločin který jsem nikdy nespáchala!," zašeptala a Charles při jejích slovech zmlkl, protože věděl že jsou pravdivá.