„S dcerou francouzsky mluvím pouze proto, abych jí pomohl zlepšit potěšení a znalosti při studiu jazyka," odpověděla Anna a vrhla na Janu s Mary svůj potěšený pohled.

,,A baví tě učit se jazyky Elizabeth?," zeptala se Mary a promluvila poprvé od chvíle, kdy seděli u stolu.

Elizabeth se podívala na svou sestru a teď, když mluvila se svou sestrou spíše než s Janou se na jejích rysech objevil šťastnější výraz a i Anne si očividně uvědomovala, že Mary sloužila Elizabeth, když byla princeznou, ale netušila jak daleko jejich vztah sahal.

Jak se k sobě měli rádi, pokud vůbec byli.

,,Moc, lady Mary. Učení mě baví," odpověděla Elizabeth a věnovala své sestře i úsměv.

,,Ale určitě tě baví i vyšívání a hraní," vložila se do toho Jana a sledovala interakci mezi sestrami.

,,Ano, Vaše Veličenstvo," souhlasila Elizabeth a také jí věnovala úsměv.

 ,,Moc mě baví hrát si se svými bratry," dodala ještě a Anne v té době pila víno ze svého šálku a stálo ji hodně úsilí aby ho nevyplivla a podařilo se jí nakonec našpulit rty tak aby ho mohla spolknout.

 Když sledovala různé stupně výrazů, které se míhaly po tváři Jany, která nevěděla jak odpovědět a Lady Mary vycítila její trápení a přišla na pomoc své nevlastní matce.

,,A jak se mají vaši synové, lady Anne?," zeptala se a pak na Annu pohlédla.

 ,,Promiňte, ale náhodou o nich moc nevím a dokonce ani jejich jména," dodala Mary a trochu se na Annu přitom usmála.

,,Jejich jména," začala Anne přísně, aniž by si uvědomila že se za ní otevírají dveře.

 ,,Jsou to George, Mark, Francis a William, lady Mary a mají se docela dobře k světu, děkuji," odpověděla a pak i ona se na Mary usmála.

,,A jaká to jsou nádherná jména," promluvil za ní králův chladný hlas a Anne málem vyděšeně vyskočila, protože okamžitě vstala a otočila se k němu čelem a jeho tvář byla zasazena do pevné masky bez emocí, ale Anne viděla v jeho očích vířit vztek a v tu chvíli byla tak....tak vyděšená že jí to vyrazilo dech.