,,Přál jsem si, aby se lady Alžběta smířila se svým otcem madame, tak moc mu chyběla, stejně jako jsem si jistá toho že jí chyběl on," řekla po chvíli Jana a Anna na ní upřela svůj pohled.

,,Děkuji vám, Vaše Veličenstvo," odpověděla Elizabeth poslušně a její tón hlasu byl formální a královský a Anne na ni byla v tu chvíli nezměrně hrdá, protože ona byla její milý miláček a nesmírně inteligentní dívka a byla i nejlepší dcera, jakou si matka může jen přát.

,,Otec mi moc chyběl," dodala Elizabeth a vrhla přitom pohled na svou matku.

,,Předpokládám, že jsi měla plné ruce práce se studiem," začala Jana, zrovna když sluhové začali podávat první chod.

 ,,Jak se daří tvé nové vychovatelce?," zeptala se a Anna je jen tiše pozorovala a poslouchala tento rozhovor a kdyby náhodou, tak byla i připravena zakročit, kdyby Elizabeth zkolabovala, ale její dcera neprojevila žádné známky nervozity, když si povídala se svou nevlastní matkou.

Vypadala pohodlně a vážně tak...jako její otec, protože tyto podobnosti mezi nimi byly nepopiratelné.

,,Moje nová vychovatelka, lady Ashleyová, je velmi příjemná a naučila mě dobře, skoro stejně jako moje paní matka," řekla Elizabeth a Jane a Mary se na ni teď podívaly a jeden pohled byl ostrý a druhý nechápavý.

„Král a já jsme neměli tušení, že se účastníte Alžbětiných lekcí a že pomáháte s nimi, lady Marquessová," prohlásila nakonec Jane a znělo to trochu polekaně, ale Anne však byla úplně klidná.