Asi tak po hodině se ozvalo zaklepání na její dveře a pak někdo po chvíli vešel potichu dovnitř a políbil jí na její rameno a Anna která se v tu chvíli trochu pohnula poznala na jejím rameně ono známe teplo, které teď znala jen od jediného muže, od Charlese.

,,Anno, miláčku prober se to jsem já," zašeptal jí něžně do ucha a pak jí na něj políbil a potom si co nejrychleji sundal své oblečení a vlezl za ní do postele.

,,Co tady děláš Charlesy, myslím že teď není vhodné abychom se takhle viděli," odpověděla Anna rozespale a upřela na něj svůj pohled.

,,Já vím, ale musel jsem tě vidět," řekl po chvíli a pak jí znovu políbil na její rameno, ale tentokrát už stáhl z něj kousek její noční košile dolů.

,,Vždyť jsi mě už dnes viděl," dodala Anna která se snažila odolat jeho polibku, stejně tak jako pocitu slasti který jí nabízel.

,,Já vím, ale ne takhle," odpověděl Charles a znovu jí políbil, ale tenkrát zase na jiné místo, protože tu tak tolik nežnou bílou látku stáhl o něco níž.  

,,Ty jsi blázen..," zašeptala Anna a opět na něj vrhla svůj pohled.

,,Jsem, ale do tebe...Anno," odpověděl jí a pak se se slastným zamlaskáním chopil jejího krku na který jí vtiskl tak silný polibek až se pod ním trochu prohnula.

,,Ach Charlesy, neblázní co když nás někdo uslyší?," zašeptala mu Anna slabě a z jejích úst se vydral tichý vzdech.

,,Neuslyší, má lásko," řekl Charles něžně a potom z ní stáhl její košili a ona se pod ním ocitla nahá.