,,Opravdová princezna!," vykřikl někdo.

,,Vaše Veličenstvo, vítejte doma!," křikl zas někdo další a i ostatní se daly do jásotu.

,,Požehnej!," křičely nějací lidé když je Anne spolu se svou dcerou obdarovávaly.

,,Králova dcera!," vykřikl po chvíli někdo další a Anne se jen pobaveně usmála.

 ,,Ach kdyby jí jen tak projevili takovou podporu jako když se poprvé stala královnou," řekla si sama pro sebe když si vzpomněla jak byly ulice královského města prázdné a jak ji ti kdo se tam objevili nazývali děvkou a měli prázdné a naštvané výrazy které konstatovaly vše o jejich zlosti.

,,Ale teď," řekla si po chvíli a zachytila Charlesův pohled a najednou si uvědomila že věděl o jejím náhlém vzestupu popularity a že se o tom z nějakého pádného důvodu před ní ani nezmínil ,, A možná měl i asi proč," dodala si sama pro sebe a věnovala mu přitom dlouhý pohled.

Její srdce se drasticky zrychlilo, když mávala na dav a jemně položila ruku na Elizabethino rameno aby ji postrčila ke dveřím hradu.

,,Ale mami...," zamumlala Elizabeth potichu a věnovala jí svůj pohled.

,,Musíme si pospíšit Elizabeth," přerušila ji Anne pevně a nechala za sebou výkřiky davu.

Charles se přesune vedle ní a když se za nimi zavřou dveře a tak je pro ní jeho přítomnost překvapivě uklidňující.

,,Král a královna čekají na váš příjezd v hlavní síni," řekl jim úsečně posel který se před nimi uklonil.

 ,,Následujte mě," dodal a Anne si prudce vydechne a posune se vpřed.

Vyšli ze vstupní haly a následovali posla do dlouhé chodby která byla slabě osvětlená, ačkoli Anne slyšela ozvěnu dvora z místa kde byla.