Nan vytáhne knihu z natažené ruky a Anne sklouzne ze židle aby se připojila k Elizabeth před syny se širokým úsměvem na tváři, když se sklonila a vtiskla polibky na jejich malé ručičky.

,,Ach moji milí," pronese přemožená svou láskou k nim.

Po chvíli se jí začnou unavovat kolena a tak se postaví na nohy a ve dveřích si všimne vévody ze Suffolku který jí bedlivě pozoruje.

,,Vaše Milosti," uznává a přechází přes místnost a po chvíli už stojí vedle něj.

Jak Anne ho pozoruje a všimne si jak má oči rozšířené poznáním, jako by náhle objevil něco nového co ho šokovalo a to ho nějak změnilo.

,,Miluješ své děti..?," řekl jako by ho ta myšlenka napadla teprve teď a Anne na něj jen zvedne obočí, protože je zároveň zmatená a uražená.

,,Promiňte?," omluví se po chvíli a tváře mu zrudnou když si uvědomil co právě řekl.

,,Měl jsem na mysli, lady Marquessová, že... nikdy jsem neviděl někoho tak hluboce milovat své dítě od té doby co jsem byl svědkem hraní princezny vdovy s lady Mary," dodá a Anne při zmínce o Katherine ztuhne, i když se něco v ní chvěje hanbou když si vzpomene na všechny ty hrozné myšlenky které měla o bývalé královně a její dceři v posledních několika letech.

,,Možná jsme nebyli tak odlišní jak jsi nás předvedl," řekla mu Anne a pak se nakonec i usmála.

,,Možná," dodá a pak se jí opatrně svou rukou dotkne.