Dokáže si vybavit křik davu a bolest v hrudi.

,,Je mi to moc líto," slova jí unikají ze rtů, než je stihne zastavit.

,,George je mrtvý kvůli mně, protože jsem nemohl dát králi syna," řekne Anne která si odfrkne a ve tváři se jí zračí hořký výraz.

 ,,Alespoň dokud jsme byli manželé," dodá hořce a Mary se natáhne, aby jí stiskla rameno a v očích měla divoký výraz když zírala do těch Anniných, což jí bránilo odvrátit pohled.

,,Poslouchej mě," odsekne a natáhne ruku po Anne, aby ji pevně stiskla.

 ,,Nic z toho není tvoje chyba, je to Cromwellova, otce a Norfolka a jeho Veličenstva, ne tvoje. Nikdy ne tvoje a právě jsi porodila," řekne Mary a vrhne na Annu dlouhý pohled.

 ,,Ne jednomu, ale čtyřem zdravým synům Anne, navzdory okolnostem," dodá ještě a Anne jen ztrácí slova.

Při pohledu na svou starší sestru v jejích ňadrech roste náklonnost a hluboce zakořeněná vděčnost, která vychází z jejích kostí.

,,Děkuji," zašeptá nakonec Anne.

 ,,Nevím, jak ti poděkovat," dodá a pak mluví celé hodiny až do noci, až se nakonec obě usadí na Annině velké posteli.

Svíčka už dávno dohořela a místnost zůstala ve tmě.

,,Bude si je nárokovat?," ptá se nakonec Mary do temnoty noci a Anne se posune aby viděla nepatrné stíny tváře své sestry.

,,Nevím," přiznává a vrhne na ní nic neříkající pohled.

 ,,Suffolk říká že se má rozhodnout až jim bude jeden rok, aby zjistil zda se mu podobají," řekla Anne a Mary se na ní jen udiveně podívala.

,,Co tady dělá Suffolk v takovou chvíli?," zeptá se a znovu se podívá Anně do očí.

 ,,Vím že toho muže nemáš ráda, ale musím říct že je mi ho líto...," dodá Mary a znovu na Annu vrhne svůj pohled.

,,Co, proč..?," zeptala se Anne ostře.

,,Nevěděla jsi?," odpoví Mary a pak dodá ,,Jeho žena nedávno zemřela na nemoc a neuplynuly už od toho dva měsíce," řekne Mary Anně se smutným pohledem do očí.

,,Ach," zamumlá Anne tiše a zvedne ruku na čelo.

,,Oh, opravdu," řekne ještě Mary a Anne se na ní jen smutně podívá.