Děti začnou hlasitě plakat a Anne která na okamžik zapomene na svůj hněv a frustraci spěchá k postýlce aby je utišila, něžně zvedne všechny i Francise a postupně si je přitiskne k hrudi.

,,Psst, mon amour," utišuje je a jemně s nimi kolébá.

 ,,Máma je tady," řekne potichu a pak jim všem vtiskne něžný polibek na temnou korunu.

 Ulevilo se jí že je bude moci pozorovat, stejně tak jako Elizabeth a ostatní její bratry jak stárnou, protože teď už nejsou sužováni strachem z toho že ji odvezou.

Nevšimne si že ji Suffolk upřeně sleduje.

Když Mary dorazí a učiní tak se svým manželem a dvěma dětmi, Anne zanechá veškerého vkusu a přitáhne svou starší sestru do pevného objetí, protože si náhle uvědomí jak moc jí její přítomnost v posledních letech chyběla.

Její manžel je pohledný muž i když trochu drsný, ale Mary miluje celým svým srdcem až tak že to Anne pozná jen pouhým pohledem na něj.

Její dcera Anne je plachá s růžovými tvářemi a jemným smíchem. Henry, její syn je zdvořilý, ale snadno se nechá rozptýlit.

Elizabeth je nadšená že má znovu děti v jejím věku se kterými si může hrát kolem sebe.

Chlapci jsou konečně pokřtěni a Mary a její manžel jsou kmotry George a Francise, přičemž Elizabeth a k jejímu velkému zděšení i Brandon jsou kmotry Marka a Williama.

Nebyla tam jak bylo zvykem, ale s pobaveným úsměvem naslouchala jak jí Elizabeth podrážděně řekla že nepřestanou plakat.

Až později toho večera Mary a Anne zůstanou samy ve svých komnatách, aby Mary nenechala Annu v zoufalství.