Když se Anne probudí, je vidět na Elizabethiny kadeře.

 Při pohledu na ni rychle zamrkala a najednou si nebyla jistá zda se jí její narození zdálo nebo ne.

Její prostěradla jsou čistá a její oblečení bylo vyměněno, ale její břicho už není tak velké  jako předtím, i když stále ji ještě strašně bolí.

,,Elizabeth," řekla Anne jemně a zavolala na svou dceru, která klečela u její postele.

Její dcera skáče vzrušením když ji vidí, i když má červené oči,, Protože plakala", uvědomila si Anne a její oči se jí rozšířily.

,,Co je to má lásko?," ptá se a srdce jí zběsile bije.

,,Byl už přiveden kat? Odebral už snad Suffolk mé syny, nebo snad vyhrožoval Alžbětě?," zní jí v hlavě tyto otázky a ona náhle neví jestli má na ně odpověď.

,,Myslela jsem že umíráte!," řekne po chvíli její dcera která vzlyká a jde dopředu, aby ji pevně objal.

Anne odolává nutkání škubnout, i když její tělo je stále bolavé od porodu.

,,Lady Elizabeth," napomíná Eleanor a přiměje Elizabeth aby se od ní okamžitě vzdálila.

,,Jsem v pořádku, lásko, neměj o mě strach," řekne jí Anne sladce a nakloní se dopředu aby jí vtiskla polibek na temeno hlavy.

,,Kde jsou moji synové?," ptá se Anne která je dychtivá je vidět a držet je.

Elizabeth skočí na její slova a její zamračení rychle zapomene když se na ni rozzáří nadšená ze setkání se svými novými sourozenci.

,,Jsem sestra tolika!," řekne jásavě a její hlas hraničí s pištěním.