,,Dobře," řekne Anne a přikývne hlavou na přípravu.

 ,,Dobře," řekne znovu a její hlas je nyní pouhým šepotem a ze rtů jí uniká vzlyk když zatlačí.

Toto dítě vychází rychleji než to předchozí a než se vůbec stihne zeptat zda je nebo není dítě zdravé, tak Anne křičí z plných plic a když ji i poslední dítě opustí a přijde na svět, tak se ona zhroutí na polštáře a její kůže je přízračně bledá a kape z ní pot.

,,Už ne?" ptá se unaveně jako by byla dítě.

,,Už ne," potvrdí Eleanor a usměje se na ni a Anne vydá vzlyk úlevy, oči její jsou sklopné než se znovu prudce otevřou když slyší křik svého dítěte.

,,Jsou oni,..," řekne nějaká žena a přinese jí její děti.

„Všichni vaši synové jsou zdraví, lady," dodá Eleanor a Anne se jí jen dlouze podívá do očí.

,,Čtyři?" ptá se Anne nevěřícně a očima hledá na malé uzlíčky ve čtyřech samostatných pažích porodních asistentek.

,,Nan," přikáže jemným hlasem.

 ,,Chci abys ustřihla čtyři různé barevné kravaty a přinesla mi je," řekne a Nan tak činí beze slova a kývne porodním asistentkám aby přišly blíž aby mohla Anne dychtivé vidět a držet své syny.

,,Přines mi je," přikáže a rozevře náruč.

„Má paní...potřebujete si odpočinout..," dodá jedna žena a Anna se na ní jen usměje.

,,Jsem bývalá královna a současná vévodkyně z Pembroke... Eleanor a neopovažujte se mi říkat co dělám nebo nepotřebuji, potřebuji pouze držet své syny a žádám vás abyste mi je přivedli," řekne Anne a nikdo z nic neprojevil žádné zaváhání.

 A tak šli a brzy jí v náručí podepřely polštáře a pravda byla unavené a bolely jí paže, ale co by neudělala proto aby je mohla držet.