,,Vzhledem k tomu že se tvá milost blíží tvému očekávanému termínu porodu, král mě poslal abych očekával že nemluvňata posoudím zda jsou nebo nejsou jeho..," řekl a Anne si na to odfrkla a čelist se jí sevřela hněvem.

„Jsou jeho, vaše Milosti," odsekla rozzlobeně a jeho úsměv byl ostrý a kousavý.

,,Král má dobrý důvod pochybovat o vašich slovech, madam. V případě že jste zapomněla že jste byla v očích zákona shledána vinnou z cizoložství," dodal a Anne se rozšířily oči hněvem.

,,Pokud už nejsem provdána za krále a i kdyby naše manželství nikdy nebylo platné jak soudce Thomas Cranmer a nebo někdo jiný, jak bych se mohla dopustit cizoložství?," odsekne vztekle Anne a tváře se jí začínají červenat.

Navzájem na sebe hledí a jejich pohrdání druhým je velké a neochvějné, Anne by se na něj ráda dál dívala, nebýt náhlé bolesti v jejím břiše.

,,Aha," zalapala po dechu a sevřela ho až se jí oči rozšířily bolestí.

,,Vaše Výsosti?" zeptal se Brandon a jeho oči se náhle rozšířily.

Bolest byla známá a oslepující a Anne věděla že je čas a strach se jí zmocnil i jejího srdce, když tam ležela ale stále dokázala vyslovit svá slova jasně.

,,Sežeňte doktora a porodní asistentky ...hned!," křikla a neváhá než vyběhne z místnosti a jeho hlas křičet.

Brzy jsou porodní asistentky a doktor nahnáni do jejích komnat a ona slyší Elizabeth jak na ni křičí ať je kdekoli.

,,Nan," vydechne a těžce oddechuje.

 ,,Jdi a běž jí říct... že jsem v pořádku...," zašeptá Anne a Nan se beze slova řídí jejím příkazem a když ji oslepuje další bolest má Anne pocit jako by jí něco chybělo a že je něco strašně špatně.