................................................................

Anne sleduje, jak její bratr umírá.

Anne sleduje, jak Mark umírá.

Anne sleduje, jak Norris umírá.

Anne sleduje, jak Francis umírá.

Anne sleduje, jak William umírá.

.................................................................

Pokaždé když se sekera zhoupne sebou cukne neschopná potlačit vzlyky.

 ,,Georgi!", její srdce zašeptalo.

,,Oh Bože, je mi to tak líto," řekne zlomeně.

 Její zlomené srdce jí už nedovolovalo cítit nic ke svému muži a k lidem kteří odsoudili jejího drahého nevinného bratra a i ostatní z její rodiny.

 A tak bezmocně sledovala jak jsou její bratři spolu s ostatními její domnělí milenci odsouzeni k smrti.

,,Je to všechno moje chyba!", myslí si.

,,Kdybych jen zůstala ve Francii, ach kdybych...," řekne tiše a polkne přitom.

"Ne!," vyštěkla nahlas.

 Promnula ruce, než si vztekle utřela slzy. 

,,Já za to přece nemůžu. Je to Cromwell, je to můj otec a Norfolk a Brandon. Mým jediným zločinem je že jsem svému muži ještě nedala syna," řekne zlomeně a přitom se zhroutí k zemi.

Přesto toto poznání zcela nezastaví její slzy.

,,Elizabeth", šeptá její mysl.

 ,,Mé srdce, můj život!," zašeptá.

Anne by si smrt dychtivě přála, nebýt její dcery. Pohladí si  své břicho a vzpomene si na to jak to bylo před několika měsíci kulaté a začalo to otékat. 

Obviňuje tu bledou dívku Janu že jí sebrala muže.

Ale Anne ví že za to může jen jedna osoba a ta nenávist která se jí šíří v prsou je zdrcující. A to je důvod proč když cítí že se kymácí a její zrak se začíná zatemňovat se nestačí divit.