Anně se z toho udělalo špatně a její žaludek se jí zhoupl nevolí tak silně, že se vyzvracela celá bledá do trávy a vyhodila ze sebe všechen obsah svého žaludku který tam v tu chvíli měla.

,,Anno, co je ti..?," zeptal se Charles který jí celou slabou podpíral a dlouze se jí zadíval se strachem do očí když na něj otočila po chvíli zase svůj pohled.

,,To nic jen mi není z toho všeho tak najednou nějak dobře," odpověděla Anna a snažila se na něj usmát i když její tváře byly ještě stále pořád bledé a její žaludek na tom taky ještě teď nebyl docela nejlépe.

,,Pojď půjdeš si lehnout a já tě odnesu do postele," řekl Charles po chvíli a pak jí popadl do náručí.

,,To je dobré Charlesy, ale trefím sama," bránila se Anna a vlha po něm trochu naštvaný pohled.   

,,Ale já nechci aby jsi někde po cestě zkolabovala," protestoval Charles, který jí nepustil ze svého sevření.

,,Ale já si nemyslím že by to bylo vhodné..," řekla tiše a donutila ho aby jí postavil zpátky na zem.

,,A já si zase myslím že to vhodné je, není ti dobře a já jako správný gentleman tě odnesu do tvé komnaty," dodal po chvíli na její slova a pak se jeho ruka zase dotkla jejího pasu.

,,Nedělej si starosti Charlesy, myslím že to bude jen z nervu a určitě to není nic vážného," odvětila Anna a pak se snažila odejít, jenže on jí nenechal.

,,Ale já si je dělám...," odsekl trochu drze, ale zároveň starostivě a pak se Anna která ani nevěděla jak ocitla opět v jeho náručí a jeho silné ruce držely pevně její tělo aby mu nespadla.

,,Vidím že nemá cenu protestovat," řekla tiše a pak dala své ruce okolo jeho krku a věnovala mu dlouhý polibek.

,,No to nemá," odvětil Charles který jí její polibek oplatil.