Její smích zmizel při pohledu na jednoho z královských poslů jak se k nim blíží a její tělo rychle ztuhlo a její sevření na Elizabethině rameni se zesílilo.

,,Mohu vám pomoci?," zeptá se Anne chladně a sevře svou čelist.

,,Má paní Marquess, královna mě poslala abych pozval lady Alžbětu, aby se k ní připojila na oběd, pokud byste byla ochotná," řekl muž který mluvil jako by ji neslyšel a navenek si Anne byla jistá že zachová klidný výraz, ale její nitro se při jeho slovech naježilo.

,,Hloupá blondýnka", pomyslela si naštvaně a pečlivě maskovala svou nelibost.

,,Samozřejmě," řekla Anna příjemně a naklonila hlavu.

 ,,Chtěla by aby Elizabeth teď přišla?," zeptala se a pohlédla přitom na svou dceru.

,,Ano," odpověděl muž a Anne znovu pohlédla dolů na Elizabeth a lehce se zamračila, když si všimla jejího mírně utrápeného výrazu.

,,Dejte nám chvilku," řekla mu pak Anna a jemně odtáhla Elizabeth na stranu, aby neslyšel co si říkají.

,,Co se děje zlato?," zeptala se jemně a pohladila jí tváře.

,,Já...je to také moje máma?," zeptala se Elizabeth tiše a Anna se na ní znovu podívala.

 „Protože chci jen jednu mámu a nevím, proč je královnou...," dodala Elizabeth ještě a její oči se zalily steskem. 

,,Elizabeth," přerušila jí pevně Anna a srdce se jí zvedlo až do krku.

 ,,Ta žena je královna, krásná a spravedlivá a tvůj otec ji velmi miluje a nikdy nechci slyšet že bys o ní někomu řekla něco špatného, rozumíš tomu můj poklade..?," řekla a bolelo jí když svou dceru tak přísně kárala, ale věděla že to musí udělat.