Jsou v Anniných komnatách a právě spolu leželi když se náhle Charles Anny zeptal po jejich neskonalém milování které spolu opět už po několikáté prožily.

,,Co když budeš mít dítě?," zeptá se když se Anne otočila aby se na něj podívala a byla k němu předtím otočená zády a chlupy z jeho těla jí padaly do jejich tmavých vlasů a on se pak po chvíli  otřel svou hlavou o její ňadra která mu padaly zrovna do rukou.

,,Lady Eleanor mi řekla že po narození chlapců už nikdy nebudu moci otěhotnět," řekne Anne a v jejím hlase je nepatrný a téměř nerozpoznatelný náznak hořkosti a on si toho všimne, pokud to jak se na ni mračí něco říká.

,,A pokud ano, tak to bude zázrak," dodá a on se na ní podívá dlouhým pohledem.

,,Tohle tě začalo trápit až teď?," zeptá se ho Anne po chvíli a pozvedne na něj jedno obočí, protože se bezduše zasměje a lehne si na záda a zírá na baldachýn u stropu.

,,Ano," přizná a otře si rukou obličej a chvíli je ticho, než se Anne nakloní k nočnímu stolku a nalije oběma do sklenic trochu vína.

,,Nudím se," prohlásí a podala mu sklenici, jakmile se postaví za čelo postele a on na ní vyvalí oči než zamumlala.

,,Neříkej mi že tě má společnost nudí," řekne a trochu se k ní nakloní.

,,Ano, nudí," odpoví Anne trochu šibalsky a pak se jejich ústa opět střetnou v polibku.