,,Tvůj nejstarší syn," řekla žena a podala jí ho.

Byl umístěn do polštáře nejblíže k ní a Anne žasla nad malostí jeho rysů a srdce se jí sevřelo láskou, když na něj hleděla.

,,Má milá," zamumlala než jí vložili do náruče jejího druhého syna, za ním třetího a potom...

 ,,Váš nejmladší," dodala a Anne se zamračila mateřským znepokojením, když na něj zírala a srdce se jí zmocnilo starostí.

 ,,Je v pořádku? Je o tolik menší než ostatní," řekla a vrhla na porodní asistentku tázavý pohled.

,,Je naprosto v pořádku, tvoje máma...," odpověděla Eleanor a začervenala než pokračovala.

 ,,Má paní... s trochou výživy by měl vyrůst stejně velký jako jeho sourozenci," řekla a pak se už  Nan vrátila se čtyřmi kravatami v ruce a Anne ji jemně nařídila aby nevzbudila spící nemluvňata a aby přivázala červenou k nejstaršímu, modrou k druhému nejstaršímu, bílou ke svému třetímu synovi a zelenou aby dala jejímu nejmladšímu.

Když na ně zírala do očí se jí zabodly slzy a jedna jí stékala po tváři a leskla se.

,,Pojmenovala jsi je?" zeptala se Eleanor a Anne nevzhlédla aby viděla odkud mluví, protože nechtěla odtrhnout zrak od svých chlapců.

,,Ano," odpověděla, i když se předtím ani nepokusila dohodnout se na jménech, přestože na ni Elizabeth naléhala.

,,Georgi," řekla a podívala se na nejstaršího.

,,Marku," pokračovala od nejstaršího k nejmladšímu.

 ,,Francis a William," dodala když pojmenovala i třetího a pak i nejmladšího ze svých synu a v místnosti bylo chvíli ticho, protože napětí houstne před...

,,To jsou nádherná jména, má paní," řekla porodní asistentka a Anna se na ní jen usmála.

,,Jména která ctí mrtvé a mé bratry a přátele," dodala jen chvíli poté co jí jsou odebráni synové a pak Anne upadne do hlubokého spánku který si z té strašné námahy vytouženě zaslouží.