𝐀𝐒𝐓𝐎𝐑𝐈𝐀

Musela jít pátrat na vlastní pěst. Nemohla se jen domnívat a čekat na potvrzení, musela udělat několik důležitých kroků, aby se přiblížila k odpovědi, protože přesně tak to dělávala.

Věděla, že Daphne s Blaisem mají výročí. Pamatovala si ho lépe než samotný Blaise, což nebylo nikterak podivné. Se svou sestrou sice neměla během posledních let tak vřelý vztah, ale vždy ji poslouchala a věděla o jejím románku všechno. Proto také věděla, že mají v plánu se tajně vydat do mudlovského letního kina kousek od Temže. Ač to tam neuvěřitelně páchlo, Daphne to místo milovala a vždy si kolem sebe dokázala vykouzlit bublinu, kam se zápach z kanálů nemohl dostat.

Toho podvečera přehrávali jeden z hitů předešlého roku – Deník Bridget Jonesové –, který merlinví proč Daphne zbožňovala. Astoria musela ten film sledovat s nimi a pozorovat u toho, jak se Blaise raději otráveně dívá jinam. Oceňovala však jeho snahu být své milé po boku.

Když film skončil a plátno zůstalo zase jen bílé, mudlové začali odcházet. Astoria si pospíšila, aby mezi nimi dohonila sestru a Blaise, ale nemohla odolat pohledu na zhruba stejně starou dívku, jež nasedala na jakousi pojízdnou věc.

Astoria, jako by jí přeskočilo a zapomněla na zákon o utajování kouzelníků, na ni zavolala.

„Hej ty!" křikla. Netušila, že se na tohle oslovení dívka otočí, ale zabralo to.

„No?" houkla na ni nazpět blondýnka.

„Co to máš za věc?" zajímalo ji. Blonďaté děvče si ji prohlíželo, jako by pocházela z jiné planety a na Zemi přistála jen omylem.

„Kolo?"

„Kolo, aha. A co to je?"

„Prostě kolo, nech mě na pokoji, úchylačko!" zavřeštěla dívka a rychle dupla na šlapku, aby se za střídavého zvedání kolen odpravila pryč. Astoria se za ní ještě chvíli dívala, než zavrtěla hlavou a raději hledala v davu Daphne.

Ta si jí všimla okamžitě, proto postávala s Blaisem u nějakého auta a čekala, až k nim Astoria přijde.

„Co ty tady, Tori?" zajímalo Daphne. Tvářila se uraženě, možná proto, že jí Astoria o svém odchodu z domova neinformovala.

„Jsem tu... pracovně," zaonačila ve zkratce. „Viděli jste teď někdy Pansy? Hlavně tedy ty," podívala se na Blaise. Ten se usmíval, dokud nezaslechl její jméno.

„Jo. Včera večer mě přepadla, když jsme s máti večeřeli," řekl prostě jen tak. Astoria přikývla.

„Jinak se máme dobře," zkonstatovala Daphne s kyselým obličejem. Astoria se na ni pohrdavě podívala.

„Nic jiného bych ani nečekala, proto se neptám. Takže," otočila se zpět k Blaisovi, „co po tobě Pansy chtěla? Vílí prach?"

Blaise se zamračil. Ani před mudly o tom nejspíš nechtěl mluvit a už vůbec ne s ní. K jeho štěstí ho však Daphne začala tahat pryč.

„Kašli na ní. Ať si táhne za Malfoyem," domlouvala mu. Blaise stejně nevypadal, že by chtěl zůstávat.

„Vzkaž jí, ať už za mnou neleze," houkl ještě na Astorii, než zmizeli v davu.

Astoria nafoukla tváře a dlouze vydechla. Nečekala, že jí setkání s Daphne tak rozhodí. Chyběla jí bezstarostnost a vlastní bláhovost, když si myslela, že tu pro sebe budou navzájem až do konce jejich životů. Dokonce ještě před cestou k letnímu kinu přemýšlela, že by přeskočila tu propast mezi nimi, ale Daphne o to pravděpodobně stejně nestála. Bylo to zbytečné.

Chtěla se otočit a zmizet daleko od mudlů, aby se mohla přemístit, ale v ten moment její pozornost upoutala skupinka lidí, sedících na zadní části jednoho z větších automobilů.

Poznávala je. Potter, Ginny Weasleyová, její bratr, Grangerová a Neville Longbottom s Hannah Abbottovou. Nejspíš měli skupinové rande.

Pousmála se. Na nich bylo vidět, že se po válce vzpamatovali a začali si užívat života plnými doušky. Možná by mezi nimi jednou mohla sedět s Dracem a vzpomínali by na dávné válčení. Ona a Ginny by se posmívaly Dracovi s Harrym, jak na sebe pořád pokřikovali, když byli ještě kluci. Bylo by to pěkné.

Úsměv na jejích rtech zamrzl, když si jí všimli. Nejprve Ginny, která okamžitě zalarmovala celou skupinku.

„Vždyť to je Tori!" výskla vesele Hannah. Znaly se především od Svatého Munga, kde Astoria skládala zkoušky. Dalo by se říci, že spolu vycházely, proto ji nijak nepřekvapilo, že se k ní Hannah hlásila. Zaskočilo ji však, když seskočila na zem a běžela jí naproti.

„Hannah, ahoj," přidušeně ji pozdravila, když po ní Mrzimorka skočila a málem ji umačkala.

„Co ty tady? Taky se chodíš koukat na mudlovské filmy?" zajímalo ji.

„Chodívala jsem. Tajně," přiznala. „Randíte?" pokoušela se navázat vcelku obyčejný rozhovor, který vlastně po setkání se svou sestrou docela vítala.

„Něco takového," ušklíbala se vesele blondýnka. „Chceš se přidat? Neboj, nikdo se nemucká, máme pravidla!"

Astoria se zasmála. Hannah by nedokázala odmítnout, proto přikývla a následovala ji.

„Neville, Rone, pomozte jí na korbu," pokynula přátelům Hannah a počkala, až se Astoria za pomoci nebelvírských hochů dostane nahoru. „Dáš si víno?"

Astoria přikývla – věděla, že po jedné nevinné skleničce se ještě zvládne bezchybně přemístit zpátky do Wiltshiru. Doufala však, že si o ni nebude Draco dělat starosti, ale na druhou stranu měl hromadu práce s Pansy, kolem které se teď točilo dění v jejich panství.

Chvíli tam mezi nimi tiše seděla; cítila se nevítaná. Naštěstí se setkala s pohledem Ginny Weasleyové.

„Viděli jsme tu tvoji sestru se Zabinim," oznámila. Oči jí svítily jako lampionky a culila se od ucha k uchu. „Ta má teda vkus."

„Což o to," přidala se Hannah, „pořád je to lepší, než naše Susan s Nottem."

Astoria zbystřela. „S Theodorem Nottem?"

Skupinka jednotně přikývla, jen Hermioně nejspíš nebylo příjemné řešit ostatní. Raději seděla v objetí Rona a jen tiše naslouchala.

„No jo, ty dvě hrdličky si k sobě našly cestu už v šesťáku," odpověděla Ginny. „Nott se dokonce přestal se všemi bavit, aby jí ukázal, že je mu Zmijozel ukradený. Ale co je tohle za gesto?" odfrkla si.

„Dost odvážné," zkonstatoval Harry. „Takový Malfoy by se nevzdal ničemu kvůli holce z Mrzimoru nebo Nebelvíru."

Astoria se na něj podívala s nepatrným zamračením. Nechtěla na sobě dávat najevo zalíbení v právě zmiňovaném muži, ale nemohla ani mlčet.

„Proč myslíš?"

Harry pokrčil rameny. „Tipoval bych ho na předem domluvený sňatek s nějakou nobl paničkou, aby mohli vychovávat tyrany, jako byl on sám."

„Harry!" okřikla ho Hermiona. Astorii to překvapilo, nečekala zrovna od Grangerové, o níž Draco tolikrát říkal, že je mudlovská šmejdka, zastání.

„Co je?" otočil se na ni Harry. Ginny od něj seděla poměrně daleko, mnohem blíž k Nevillovi a Hannah.

„Vždyť sám víš, jak to bylo. Nech ho být," pokoušela se chovat racionálně. To však nedokázal pochopit Ron.

„Říkal, že jsi mudlovská šmejdka," připomněl jí. Astoria se smutně zadívala ke svým skrčeným nohám.

„Ano," uznala Hermiona, „ale Snape mě zase nazýval nesnesitelnou šprtkou a celé roky nás šikanoval, přesto mu Harry dokázal odpustit. Nemůžete se přes to konečně přenést?"

Ron i Harry se tvářili kysele jako malí kluci, ale Astoria se slabě pousmála. Hermionina reakce ji potěšila.

„Stejně si myslím, že byl Snape idiot," podělila se s nimi Ginny o názor. Harry s ní, dle jeho zamračeného výrazu, nesouhlasil. Zbytek skupinky, vyjma Astorie, však souhlasně přikyvoval. Dokonce i Hermiona s ní souhlasila.

„Miloval moji matku," bránil ho Harry.

„Ale tebe nesnášel!" oponoval mu Ginny.

„Protože jsem mu připomínal otce!"

„Nesnášel i Hermionu!"

„Protože je mudlovské krve, jako byla moje máma!"

„Promerlina Harry!" zvýšila ještě víc hlas. „To jsou argumenty, že mi to hlava nebere. Snape byl prostě tyran a hajzl, ať se klidně otáčí v hrobě. Draco Malfoy se jen neuměl chovat a zvolil si tě za školního nepřítele."

Astoria naslouchala jejich přestřelce podobně jako ostatní. Nikdo z nich nechtěl zasahovat, Ron se dokonce smál.

„Snape mě chránil!" stál si Harry za svým.

„Draco chránil svoji matku, která – a to už jsi nám všem několikrát řekl – pro změnu ochránila tebe. Nebýt Narcissy Malfoyové, Voldemort by se pokusil tě v Zapovězeném lese zabít podruhé!"

Harry otevřel pusu, aby něco řekl, ale nakonec ji zavřel. Ginny se spokojeně uvolnila a vzala do ruky lahev vína. „Dáš si teda?" položila Astorii otázku. Ta se bez váhání napila rovnou z lahve.

„Pěkný," zkonstatovala Hannah. „Věděla jsem, že nejsi tak upjatá!"

Astoria se podívala přes rameno na rozzářenou blondýnku. „Nikdy jsem nebyla upjatá!"

„Ale jo, byla," souhlasila Ginny, ale stejně jako ostatní, se usmívala. „Pamatuju si, když jsi nastoupila do Bradavic. To byl ten rok, kdy se Sirius vloupal do Bradavic, že?"

Všichni přikývli.

„A ty jsi pořád napomínala vašeho prefekta, že takhle školní řád nezní," parodovala její dětský hlas. Skupinka se rozesmála, dokonce i Astorii připadala ta vzpomínka vtipná.

„Plácal naprosté nesmysly!" oponovala jí na svou obhajobu. „Není divu, že ho sám Brumbál nakonec zbavil té funkce. Byl to idiot."

„Jo," souhlasil Neville. „Pamatuju si, že mi chtěl sebrat body, že jsem si nabral na pozemcích trochu hlíny. Mohl se z toho podělat."

Astoria se společně s nimi smála tak dlouho, až ztratila pojem o čase. Bavilo ji poslouchat úsměvné historky z časů jejich studia, vzpomínky na oblíbené profesorky a občasné dohady mezi Harrym a Ginny. Všímala si jejich vzájemných nesouhlasů, ale vzápětí se k sobě chovali jako dvě hrdličky. Museli mít doma slušnou Itálii, tím si byla naprosto jistá.

Vypadali jako obyčejní kouzelníci. Tam u letního kina na korbě auta (jak to Hannah nazvala) si nikdo z nich nehrál na hrdinu, ani se nad nikoho nepovyšoval, jen prostě byli a užívali si přítomný okamžik.

To se jí líbilo.

--

𝙣𝙤𝙩𝙚∶

Příznivcům Severuse Snapea se tímto omlouvám! Ginny to ale dle mého názoru řekla správně a především to pomohlo Astorii, aby viděla, jak Draca okolí Harryho Pottera vnímá. Asi se raději nebudu ptát na váš názor, tohle je na nekonečné debaty, ale klidně se rozepište, jestli máte něco na srdíčku. 😂

Btw, představa Astorie a Ginny, jak se posmívají svým mužům, je převzata ze stránky tumblr. Tady je originál;