Věnováno Orynka05 ❤

,,Tak co říkáš na Magnuse? Sblížili jste se za tu dobu?" vyptávala se zvědavě Annabeth, když vyjeli z ulice a nechali Magnuse Chasea, jejího bratrance, a jeho kamarády daleko za sebou. Percy se usmál a kolem očí se mu objevily vějířky vrásek, a Annabeth si až teď, když ho pozorovala z profilu při řízení, uvědomila, že je vlastně velmi podobný svému otci.

,,Jo, je docela fajn," odpověděl stručně a zabočil doleva. ,,Je to takový preclíček," plácl rychle.

Annabeth vyprskla smíchy. ,,Cože? Preclíček? To mu řeknu!"

Percy se trochu začervenal. ,,U všech bohů, Annabeth! To mu vážně nemusíš říkat. Prostě je fajn, jasný? Správnej kluk. Ale tebe budu mít z rodiny Chaseových stejně nejradši," řekl a mrkl na ni. Annabeth se usmála a pocuchala mu vlasy.

,,Och, Percy! Ty jsi ale milý preclíček."