
95.Harrymort - Květina
Pokračování 37.Triumf
Věnováno Nancy_An ❤
Poslední dny se Harry začínal úplně měnit. Voldemort to sledoval s fascinovaným leskem v očích, konečně mu ten chlapec začínal být blíž. A to všechno dokázal jen Zmijozelův medailonek. Harry v sobě probouzel svou temnou stránku a lačnil po moci. Toužil po Voldemortovi. Temný pán si posměšně pomyslel, co by na to asi řekl Brumbál a jeho spolek, kdyby Harryho viděli.
Kdyby ten mladík nebyl s Voldemortem spojený, celý proces by se nejspíš vůbec nepodařil. Kohokoli jiného by to oslabilo, uvadal by a chřadnul jako květina - ale Harry byl nyní plný sil.
,,Již brzy se dočkáš, můj drahý. Dostaneš úkol a ukážeš mi, čeho všeho jsi schopný. Můžeme od tebe očekávat velké věci. Společně jsme neporazitelní," šeptal mu Voldemort a vjel mu prsty do tmavých rozcuchaných vlasů. Harrymu se na tváři objevil škleb. A pak otevřel oči.
Nebyly už zářivě zelené, plné života a radosti.
Teď... teď v nich zářil oheň a touha a byly rudé jako krev.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro