Věnováno JeanSnape ❤

Tony si otřel mastné ruce do kusu hadru a s pyšným leskem v očích si prohlédl svůj nejnovější oblek Iron Mana.

,,Gratuluji, pane. Vypadá vskutku úchvatně," řekl mu Jarvis svým robotickým hlasem.

,,Díky, Jarve. Protřiď poznámky a ty zbytečné a nepotřebné vyhoď, prosím," požádal jej Stark a zívl. Poslední dny prakticky nespal, a přestože byl neuvěřitelně vyčerpaný, byl šťastný. Nejraději by oblek hned vyzkoušel, ale neměl na to energii, měl hlad, potřeboval sprchu a taky chtěl dohnat ten ztracený čas s Lokim a Peterem. Ta myšlenka mu vlila do žil novou energii, a tak se rychle rozeběhl z dílny nahoru.

Říkal si, že před rychlou sprchou ještě zkontroluje Petera, jestli spí, a tak se potichu vydal směrem k jeho pokoji. K uším mu ale z ložnice dolehl smích a on se zarazil. Nepatrně se zamračil a vydal se na druhou stranu.

Když otevřel dveře, aby zjistil, co se děje, naskytl se mu pohled, který by jej nenapadl ani ve snu. Loki a Peter byli stále ještě v pyžamech, hopsali na posteli, smáli se a házeli po sobě polštáře. Pak si Ásgardský princ uvědomil, že už tu nejsou sami, a přestal. Zbledl, když si jeho oči našly pobaveného Tonyho. Peter ale skákal dál.

,,To hopsání byl jeho nápad!" vyhrkl rychle Loki na svou obhajobu. Peter začal křičet a smát se, poskakoval ještě víc a mával na Tonyho. Ten už to nevydržel a rozesmál se. Lokimu zčervenaly líce.