Věnováno DasiskoWx ❤

,,To snad není možné? Jak to děláš?" vyptávala se Hermiona a zamračeně se zadívala na Severusovy černé figurky, které na šachovnici tančily vítězný taneček a posmívaly se jí. Rychle zalistovala v příručce, kde bylo napsané všechno, co se šachů týkalo, a očima přejížděla po řádcích. Severus se pobaveně pousmál. Kdykoliv spolu hráli šachy, prohra ji rozrušila. Jako kdyby si snad myslela, že není dost dobrá, dost chytrá, šikovná, bystrá, inteligentní -

Takhle by mohl pokračovat donekonečna. Ale byla to přece jenom hra...

,,Zkušenosti," opáčil Severus nevzrušeně a jedním mávnutím hůlky figurky zase uklidil. Odpovědí mu byl Hermionin zamračený pohled. ,,Co se děje?"

,,Chtěla jsem ještě hrát!"

,,Á. Nemůžeš se dočkat, až znovu prohraješ?" rýpl si do ní a koutky rtů se mu zvlnily v úšklebku. Kdyby pohled dokázal zabíjet, nejspíš by už ležel na zemi mrtvý. ,,Dobrá, dobrá. Ale nečekej, že na tebe budu mírný a nechám si jako první figurku sebrat královnu stejně jako tehdy Weasley. Myslel jsem, že jsi říkala, že umí hrát šachy. Něco takového bych čekal u Pottera -"

,,Ha ha. Uvidíme, kdo se bude smát naposled," prohlásila odhodlaným hlasem Hermiona a poslala svého pěšáka o dvě políčka vpřed.