Pokračování 7.Vášeň
Věnováno womiska ❤

Lucius si cestou do kuchyně zapínal knoflíčky na rukávu košile, když mu k uším dolehlo tiché pobrukování, jež mu vykouzlilo úsměv na tváři. Harry už byl doma z práce a místo toho, aby si šel lehnout a dospat se, mu začal okamžitě připravovat snídani.

A nebylo k tomu třeba ani kletby Imperius či lektvaru lásky. Uplynulo totiž už několik týdnů od chvíle, kdy to Lucius nevydržel a se vším se Harrymu přiznal. Svěřil se mu se vším, co k němu cítil, a naservíroval mu své srdce rovnou na stříbrném podnose s erbem rodu Malfoyů. Miloval jej tak hluboce, že už nedokázal žít s vědomím, že s ním čas netráví opravdový Harry.

Potter byl sice zpočátku zaskočený a potřeboval nějaký čas na to, aby si vše urovnal v hlavě... ale vrátil se. Vrátil se za ním.

,,Dobré ráno," pozdravil Malfoy svého milence a s úsměvem vkročil do kuchyně. Harry odtrhl pohled od pánve s míchanými vejci a rozzářil se. Lucius mu vtiskl pusu a v očích mu zajiskřila něžnost, když mu Harry upravil límeček u košile.

,,Jsi vzhůru brzy. Práce?" zajímal se a nandal Luciusovi na talíř. Ten už přestal každé ráno Harrymu opakovat, že snídani mohou připravit domácí skřítkové. Nechtěl o tom ani slyšet.

,,Bohužel ano, jen nějaké zařizování na Ministerstvu. Budu zpět brzy. A ty se jdi pořádně prospat," přikázal mu nekompromisně a Harry se zahihňal. Rychle Luciuse políbil, popřál mu hezký den a prakticky odtančil - ano, odtančil! - do koupelny. Lucius se za ním pobaveně díval, v očích veselé jiskry, v hrudi srdce překypující láskou. Pokroutil hlavou a pustil se do snídaně. Co všechno s ním ten kluk prováděl... za chvíli kvůli němu bude příšerně sentimentální.