Věnováno Becca-Lupin-Black ❤

Neporazitelní Grindelwald a Brumbál. Dva muži, co přemohli samotnou Smrt.

Gellert spokojeně ležel polonahý v posteli, s mírným šklebem zíral do stropu a představoval si, jaké to bude, až s Albusem najdou a shromáždí všechny relikvie smrti. Byla to opojná, nádherná představa. V hrudi mu vzplál plamen touhy, jenž byl ještě umocněn, když do ložnice vkročil Albus. Gellert do něj zapíchl své chtivé oči a mladý Brumbál se pod tím pohledem zachvěl. U Merlinových vousů, má mě celého ve své moci, uvědomil si Albus poraženě, ale vlastně se mu ta představa docela líbila...

,,Nad čím přemýšlíš?" otázal se ho, aby zakryl své rozpaky.

,,Nad námi," odpověděl mu Gellert a zavrtěl se. ,,A nad tím, jak nádherné to bude, až budeme společně pány Smrti." Grindelwald byl až chorobně posedlý mocí. A Albus... toho jako kdyby Gellert snad očaroval. Udělal by pro něj naprosto cokoliv. Protože ho šíleně, bláznivě a neochvějně miloval. Byl jeho největší slabinou.

,,Pojď ke mně," zavrněl Gellert, posadil se a natáhl k němu ruku. Nešlo mu odolat. Albus vložil svou ruku do jeho dlaně a Gellert mu pevně stiskl prsty. Pak zvedl levý koutek rtů do úsměvu. ,,Pojďme spolu snít o naší společné budoucnosti."