Věnováno JeanSnape ❤

Severus netrpělivě čekal, až se Harry oblékne a oni budou moci konečně odejít. Měl to potěšení sedět v obývacím pokoji s Ronaldem Weasleym, který na něj civěl a neustále si odkašlával. U Merlina, i posezení s Brumbálem by bylo méně nudnější než tohle!

,,Proboha, Weasleyi, proč jste se nemohl narodit jako červená krvinka," zamumlal si pro sebe po nesnesitelné chvilce Severus a promnul si spánky.

,,A to jako proč?" zamračil se Ron. Vtom do místnosti přispěchala Hermiona Grangerová, která dle Severusova mínění určitě poslouchala za dveřmi a čekala na vhodnou příležitost, při které bude moci předvést, jak geniální je.

,,Červené krvinky jsou ale ohromně důležité! Je to nejběžnější krevní buňka. Jejich úkolem je přenášet kyslík z plic -" Samozřejmě, že se Severus nemýlil.

,,Chtěl jsem tím říct," přerušil ji Snape a nehezky se usmál, ,,že kdyby byl Weasley krvinka, žil by přibližně tak sto dvacet dní, kdyby měl štěstí."

,,No, pořád to zní líp, než mít jepičí život, ne?" nenechal se Ron a vysloužil si od Hermiony uznalý a překvapený pohled. Severus povytáhl obočí, pak si povzdechl, raději to nijak nekomentoval a zvedl oči k nebi. Při té příležitosti se Ron naklonil k Hermioně a zašeptal jí: ,,Trénoval jsem, abych mu ty jeho chytrý řeči mohl nějak oplatit! Dost dobrý, co?"