Volné pokračování 80.Oliheň z jezera
Věnováno Harrymelin ❤

,,To je divný," řekl malý William Weasley, který seděl na lince, prstíkem kreslil obrazce do mouky a poočku sledoval, jak se jeho otec doslova pere s těstem na koláč. Fred začínal být zoufalý. Hermiona měla dnes narozeniny a oni ji chtěli překvapit jejím nejoblíbenějším čokoládovým koláčem, jenže jim to příliš nešlo. Fred vaření nesnášel a kuchyni se často vyhýbal velkým obloukem, chtěl ale Hermioně udělat radost a říkal si, že upéct koláč nebude tak těžké.

,,Nerad to říkám, Wille, ale asi máš pravdu," zamumlal nešťastně Fred a hodil nepovedené těsto zpátky do misky, jen to plesklo. ,,Je to hrozně lepkavé. To by nemělo být, ne?"

,,Jak to mám vědět? Ty jsi dospělej," ohradil se bezstarostně Will.

,,Vždyť máš mozek po svojí matce," zašeptal si pro sebe Fred a pak si hlasitě povzdechl. ,,To je na pytel."

,,Já jsem říkal, že jsme ten koláč radši měli koupit," zazubil se Will. Fred si rychle omyl ruce, pak si na prsty nabral mouku a otřel ji synovi o tváře. William se rozesmál a Fred si ho vyzdvihl do náruče.

,,Tak pojď, ty chytrolíne, koupíme mámě její oblíbenej koláč. Pulírexo!"