Věnováno DarilynDarwin ❤

,,A tamhle," ukázal Charlie prsty znovu na oblohu a pomyslně spojil několik hvězd, jež na ně z výše svítily, ,,tamhle je souhvězdí Blíženců. Vidíš je?"

,,Myslím, že ano," přikývla Hermiona a mhouřila oči. Když se zvedla na loktech, Charlie ji napodobil. Podívala se na něj a hnědé oči jí jiskřily. ,,Kdy ses tohle všechno naučil? Na hodinách Astronomie?"

Druhý nejstarší Weasley se zasmál. ,,U Merlina, to ne. Ty hodiny jsem k smrti nesnášel. Je to zvláštní, protože když jsem se přestěhoval do Rumunska, mnohdy jsem dlouho do noci chodil venku, občas se zastavil a jen tak se díval na oblohu. Jednou mě napadlo, že by nebylo špatné naučit se rozeznávat souhvězdí. Hvězdy jsou taková naše jistota. Světlo v temnotě. Proč je víc nepoznat?" Hermiona se na něj usmála.

,,Moje máma vždycky říkala, že když si něco přeješ, hvězdy tě vyslyší."

,,Můžeš to vyzkoušet. Jedna právě padá."

,,Ne, ty jsi ji viděl! Přej si něco!" vyhrkla Hermiona. Charlie se jen usmál, něžně ji uchopil za bradu a jemně ji políbil na rty.

,,Já už mám všechno, po čem jsem kdy toužil," zašeptal.