Věnováno VictoriaGraeca ❤

Draco stál u velkého zrcadla a pořád dokola si uhlazoval košili nebo upravoval uzel na kravatě. Měl pocit, že ho škrtí. Zamračil se na svůj odraz a snažil se pohled vyhladit do povýšené masky, tak, jak jej to učili už od doby, co byl malým klukem.

Jenže za poslední měsíce neměl důvod se přetvařovat a dělat ze sebe něco, co není. Koutky se samy od sebe chtěly zvednout do úsměvu, kdykoliv pomyslel na Harryho. Bouřkové oči měl teď vřelé a kolem nich vrásky od smíchu. Draca, který byl s Harrym, měl docela rád. Bylo to jeho skutečné já.

,,Ťuky ťuk, myslíš, že si mám vzít tuhle zelenou košili, nebo tu havajskou?" otázal se Harry hravým hlasem a ladným krokem vplul do pokoje. Draco se musel přimět, aby odtrhl pohled od jeho obnažené hrudi.

,,Přestože ta havajská ti neskutečně sekne a zelená ti ladí k očím, vezmi si raději bílou nebo černou," požádal jej bezbarvým hlasem. Harry ohrnul spodní ret.

,,Budeme Jing a Jang?"

,,Je to velká a vážná událost, Harry," vyletělo z Draca dřív, než se stihl zarazit. Potter vyprskl smíchy a blonďák se zlehka začervenal. Teď z něj zase mluvil jeho otec... Zbaví se toho někdy?

,,Proboha, nedramatizuj to tak."

,,Ty to nechápeš!" řekl Draco a frustrovaně si vjel rukama do vlasů, které si tak pečlivě učesal. ,,Není to tak jednoduchý. Všechno není růžový, nepřivítaj nás s konfetama, blahopřáním a otevřenou náručí. Žádná duha a rozplývání se nad tím, jak je to krásný. Sakra, jdeme za mým otcem. Matčiny reakce se nebojím, ale jeho? Ještě před pár měsíci jsem měl zamluvenou manželku! Já - já -" Najednou neměl slov.

Harry k němu přešel, uhladil mu košili a prameny vlasů mu začal jemně vracet na to správné místo. Draco ho pak pevně objal. ,,Neboj se. To zvládneme," ujišťoval ho. ,,Mým zeleným očím nikdo neodolá."