Věnováno dituska135 ❤

Draco přidal do kotlíku poslední přísadu a lektvar změnil svou červenou barvu na tmavě fialovou. Zmijozelský mladík se spokojeně usmál, ztlumil oheň, dvě minutky počkal a během těch dvou minut vrhal kradmé pohledy na svou tajnou lásku, která byla tak blízko, ale zároveň tak daleko, protože se jí nemohl ani dotknout.

,,Odevzdejte mi prosím vzorky svých lektvarů!" rozlehl se učebnou hluboký hlas a Draco málem nadskočil. Konečně! Popadl malý flakónek, do nějž přelil dvě naběračky lektvaru, jedním mávnutím kotlík vyčistil a kdyby mu to důstojnost dovolovala, dotančil by ke katedře a zase zpět ke svému stolu.

Jenže když se vrátil, jeho poklad byl pryč.

Rozzuřeně se rozhlížel po učebně a když si všiml, že ta drzá lasička háže pitomému Potterovi jeho krásné zelené jablíčko, neudržel se a vytáhl hůlku.

,,Tak za tohle zaplatíš, Pottere!" zařval dřív, než se stihl zarazit a uvědomit si, že je zakázané mimo hodiny vytahovat hůlku a že je učebna stále ještě plná studentů. Ti na něj teď zírali, jako kdyby neměl všech pět pohromadě.

•••

Tak. Poslední jednodílovka v tomhle měsíci.
Ale pokračujeme dál😄