Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Část 54.


Už jsem to nevydržel.. byl opravdu divný a mě se to nelíbilo. "Nyo, co je ti?" Vydechl jsem prudce a koukal mu do očí.

Opřel jsem se o linku za mnou a díval se na něj."Nic." šeptl jsem a sklopil pohled.

Zamračil jsem se. "Cítím to. Nelíbí se mi to. Jsi jiný.." zavrčel jsem a podíval se jinam.

"Takhle jsem normální..." špitl jsem a nechal si pramínky vlasů popadat do tváře.

Zavrčel jsem ještě víc a proměnil se. Instinkt mi něco našeptával ale já pořádně nevěděl co. Naježil jsem se a sledoval Nyoka. Měl jsem strach.. a ještě víc když mi došlo, že z něj.

Měl jsem trochu strach... Podíval jsem se na něj a kousl se do rtu. Proč je najednou takový?

Na chvíli jsem se uklidnil ale pak jsem nedůvěřivě zakňučel a couvnul od něj. Nevím proč... Něco tady bylo špatně a mě to hrozně mátlo..

Sjel jsem na zem a dlaněmi si zakryl tvář. Cítil jsem, jak se mé tělo začalo třást.

Zakňučel jsem a nevěděl jestli mám jít k němu. Miluju ho a chci ho mít u sebe ale jeho chování se najednou úplně změnilo. Pak přiběhl Miki a taky začal kňučet když nevěděl o co jde.

Zhluboka jsem dýchal a tiskl k sobě víčka. Nenáviděl jsem se za to, že jsem tolik slabý.

Nakonec u mě stejně převládla oddanost k osobě kterou miluju. Přišel jsem k němu, sám se posadil a jeho vzal i s Mikim k sobě do hřejivého objetí.

Natiskl jsem se k němu a nakonec i vyčerpáním usnul. Aspoň chvíli jsem měl klid od všech myšlenek.

Olízl jsem mu čelo a pak si oba odnesl do postele kde jsem se kolem nich ochranářsky stočil do klubka.

Naštěstí jsem měl i klid od snů, takže jsem mohl v klidu spát.

Miki usnul ale já pořád koukal na Nyoka a hlídal si ho. Neopustím ho. Ale co mu je?

Vzbudil jsem a chvíli se rozkoukával. Všiml jsem si Sarra a slabě se na něj usmál. Choval jsem se jak největší blbec...

Když jsem si všiml že se Nyoko probouzí, sledoval jsem ho a když se usmál, ulevilo se mi. Šťastně jsem mu olízl tvář a přitiskl ho k sobě.

Zavrněl jsem a ještě víc se k němu přitulil.

Zavrněl jsem štěstím a proměnil se. Chytil jsem ho za tváře a Políbil. "Nyo.. už mě tak nestraš.. bál jsem se.."

"P-promiň." kníkl jsem a schoval si hlavu k jeho hrudi.

"to je dobrý.. už je to v pořádku Nyo.. ale zítra budu muset zas odejít..." Šeptl jsem nakonec. Nevyhnu se tomu..

"Dobře." jen jsem odpověděl a dál se k němu tulil.

"hlavě se postarej o Mikiho. A nechoď ven ty blázne. Nejlepší by Bylo kdyby jsi měl zhasnuto a zatažené závěsy.. ano?" Dal jsem mu pusu do vlasů a jemně ho Hladil po zádech.

"Fááájn." protáhl jsem a vyplázl na něj jazyk. Po minulé zkušenosti by mě ani nenapadlo vyjít pryč z domu.

Pousmál jsem se a Kousl ho do rtu. "Bojím se o tebe Nyo. Bojím se že bych ti někdy ublížil sám.."

Otřel jsem se o jeho rty a přivřel oči. "Nemusíš se bát..." šeptl jsem.

"dobře. Věřím ti Nyo." Usmál jsem se a začal ho jemně líbat.

"Mhhh" zamrmlal jsem a do polibků se přidal. Hladil jsem ho po tváři a zavřel oči.

I když on zavřel oči, já ho s přivřenýma očima sledoval a Pousmál se do polibků. On je moje láska na celý život.

Objal jsem ho kolem krku, abych se k němu mohl co nejvíce přitisknout.

I když jsem se k němu moc chtěl přitisknout, dal jsem mezi nás ruku a držel s ní Nyoka dost daleko na to, aby nezalehl Mikiho který byl mezi námi spokojeně schoulený a spal. Jinak jsem ale Nyokovi v ničem nebránil.

Uchechtl jsem se a polibek po chvíli odpojil. To mrně bylo strašně roztomilý....

Když se odtáhl Pohladil jsem ho po tváři a dal mu pusu na čelo. "Bude z něj hezký kluk až vyroste." Broukl jsem jakoby byl snad odjakživa můj.

"Určitě." šeptl jsem a opatrně Mikiho pohladil.

Miki zavrněl ale jinak se ani nehnul. Byli oba úžasní.

Uculil jsem se a políbil znovu Sarra. Tolik je oba miluju.

Zívnul jsem a k oboum se Přitulil. Byl jsem docela unavený.

Přikryl jsem nás peřinou a za chvíli jsem už znovu spal.

Netrvalo dlouho a usnul jsem taky. No... Proč ne?

Vzbudil jsem se někdy v noci. Potřeboval jsem na záchod a pak si všiml, že se v kuchyni svítí. Podíval jsem se tam tedy. Táta spal na židli s hlavou položenou na stole, kde bylo strašně moc papírů. Usmál jsem se a lehce s ním zatřásl. "Tati. Pojď si lehnou do postele, jinak tě budou hodně bolet záda." zašeptal jsem, když se probudil."Hm? Co? Jo už jdu." řekl ospale a šel tedy do ložnice.

Zdálo se mi o mě a Nyokovi. Ale pak tam byl i Miki. Byl to moc krásný sen.

Se zívnutím jsem se vrátil zpět do pokoje. Vzal jsem si mobil z šuplíku a nastavil na něj budík. Položil jsem ho na noční stolek a lehl si k Sarrovi a Mikimu.

Probudil jsem se když se vrátil. "Mhh.." zamručel jsem a Přitulil se k němu.

Políbil jsem Sarra na čelo a víc se k nim přitulil, až jsem po chvíli znovu usnul.

Usnul jsem jen o pár minut později a naprosto si to užíval.

Nepříjemný zvuk budíku mě vytrhl ze spaní. Rychle jsem ho vypl, abych ty dva nevzbudil a šel se obléknout.

Spal jsem dost dlouho a nerušeně. To bylo celkem zvláštní.

Trochu jsem se v koupelně upravil, vzal batoh a rychle něco vytvořil na snídani a Mikimu dal znovu maso. Vše jsem dal na stůl a hned potom vyrazil do školy.

Probudil jsem se docela pozdě.. cítil jsem blížící se měsíc.. tak jsem se šel jen s Mikim najíst. Potom jsem ho zavřel v pokoji s plyšákem a... Sám jsem utekl do lesa.

Za chvíli jsem už byl ve škole. Vůbec se mi tam nechtělo... první hodina byla naštěstí v pohodě, jen jsem někdy zaslechl spolužáky, jak si něco šeptají a přitom se na mě dívají. Nevnímal jsem je a přetrpěl další hodiny. Hned po konci jsem vyšel ze školy a chtěl jít domů, ale zastavil mě pohled na známou tvář. Rinji stál ve skupině kluků, kteří si o něčem povídali. Dlouho v té nemocnici tedy nepobyl...


++++++++++++++++++


- A další tu bude tedy zítra :3
Tak do té doby se loučím!

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro