Zpátky do přítomnosti
Otec jen poklesl hlavou a otočil se ke mně zády.
Myslím, že brečel a nechtěl abych to viděla.
„Chtěla jsem změnit budoucnost, chtěla jsem aby mé budoucí já znalo Christine Jessicu Austenovou.
„Minulost nemůžeš změnit... " řekl otec.
„Lze se z ní jen poučit."dopověděla jsem to.
„Vrať se domů."rekl zničeho nic.
„Severus tě jistě postrádá... A Ema si určitě říká, proč jí její otravna matka neposílá dopisy... Začíná jí to chybět...a tobě taky, vrať se, si tu moc hlouho."
„Máš pravdu."řekla jsem a nejprve jsem se přemístila do Bradavic a poté vytáhla obraceč, který mi darovala Hermiona.
Několikrát jsem obrátila a svět kolem mě se začal točit.
Když se to zastavilo stála jsem na oevné zemi Bravických pozemků.
V dálce jsem uviděla Severuse.
„Severusi!"priběhal jsem k němu a pevné ho objala a poté polibila.
„Kde si k sakru byla takovou dobu?"osopil se na mě ale stále mě nechtěl pustit z jeho náruče.
„S Emmou jsme měli strach, že už si to s náma nemohla vydržet tak si utekla..."
„No tak to se taky může stát... " ušklíbla jsem se.
„Tak kde si byla?"zeptal se znovu.
„To ti povím až doma."
Řekla jsem a pote jsme se přemístili do našeho domu.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro