Od Brumbalovi smrti jsem se Severusem nepromluvila jediné slovo.
Byla jsem na něj naštvaná.
Stal se ředitelem v Bradavicích a ten spůsob, kterým je vedl byl odporný.
Ty tresty....
Harry, Hemiona a Ron nebyli v Bradavicích.
Nejspíš hledali viteály což bylo dobře.
Jednou... Jsem si tak seděla v kabinetu a přemýšlela.
Najednou vešel Severus.
„Ja už to nevydržím!"začak Severus a já sem na něj pohlédla.
„Já ho zabít musel! To ale přece neznamená, že musíš být na mě naštvaná! Je v tom skrytý význam, chápeš?"
„Promiň Severusi, ale nechápu."
„Ty se na mě zlobíš neoprávněně. Já ho zabít musel, musel jsem!"
„Nic jsi nemusel!"řekla jsem.
„Hele... On si přál abych ti to neříkal ale... Přál si abych ho zabil. Požádal mě o to."
Zatajil se mi dech.
Severuse jsem objala.

Ahoj :)
Po DLOOOOOUHÉ době kapitola ;)
Není to nic moc... Ale můžu vám slíbit, že pro vás mám v příští kapitole veliké překvapení.
Ta kapitola vyjde možná už zítra tak se máte určitě na co těšit🌚