Tak moji wattpad přátelé.... Je to tady.... To na co jsme všichni tak dlouho čekali ^^
Užijte si čtení :3

Dnes byl úplněk. S Remusem jsem od toho incidentu do včerejška nepromluvila jediné slovo.
Včera jsme si to ale nějak vyjasnili.
Myslím ale, že on se stále trápí.
Už asi čtyři měsíce se učím stát se zvěromágem.
Dnes se mi to konečně povedlo.
Měním se v sovu.
Můj úplně první patron byla sova.
Nevím proč ale sova mi je něčím blízká.
Mým patronem byl dříve pes.
Dlouhou dobu.
Kvůli němu.
Siriusovi.
„Remusi kam jdeš?" zeptám se ho.
„Peter. Ta prašivá krysa. Je tady. Zabijeme ho." řekne Remus a vypadá neobvykle nebezpečně.
„Co? Peter?"
Remus mi vyklopil vše o tom, že ví, že Sirius je nevinný a že zdrádcem je Peter.
Remus se rozběhl k vrbě mlátičce.
Rozběla jsem se za ním. Srdce mi tlouklo jako o závod.
Objevili jsme se ve starém... domem to nazývat nechci a tak jen prastará chatrč.
Stála jsem v koutě a uviděla černého psa jak Ronovi málem ukousl nohu.
Sirius.
Pes se náhle proměnil v člověka.
Přede mnou stál on. Zase jsem po těch letech mohla spatřit jeho tvář. Byl stále stejný.
Ačkoliv Azkaban na něm zanechal viditelné stopy ale pořád to byl on.
Když si mě všiml zadívali jsme si navzájem do očí.
Z tváře mu zmizel šílený výraz který mu tvář naplňoval před chvíli.
V očích se mi zaleskly slzy.
„Siriusi." zašeptala jsem.
„Jessico."řekl neslyšně.
Oba jsme se na sebe dívali a nebrali ohled na to, že jsou zde přítomní Remus, Ron, Hermiona a Harry.
Po nějaké chvíli jsem se mu vrhla okolo krku.
Sirius se začal usmívat jakoby nevěřil svým očím.
„Jessico!" vykřikl šťastně a zahrnul mě objetím a polibky.
„Nerad vás vyrušuji." ozval se Remus.
„Ale máme tu práci." dokončil.
Sirius se ode mě neochotně odtrhl a zadíval se na trojici.
„Zabijme ho!"vykřikl.
„To nemůžete! Jestli ho chcete zabít, musíte zabít nejdříve mě." vyjekne vystrašeně Hermiona.
Veděla jsem, že si myslí, že chce Sirius zabít Harryho.
Nebylo tomu tak.
„Ale ne, dnes zemře někdo jiný-" protočí očima Sirius.
„Správně! Budeš to ty!" zakřičí Harry.
Sirius se začal šíleně chechtat.
„Jste vlkodlak." vyjekne opět Hermiona.
„Ano. Ty jsi vážně ta nejšikovnější studentka, Hermiono. Jak dlouho už to víš?"
„Od té doby co nám Snape zadal ten úkol." odsekla.
„Remusi! Zabijme ho." vykřikne Sirius nervózně
„Ne, ještě ne. Počej chvíli-" řekne s klidem Rem.
„Ne! Už jsem čekal dost! Dvanáct let! V Azkabanu!" zařve Sirius.
„Harry by měl vědět proč." dodá Remus.
„Já vím proč! Zradil jste moje rodiče, to kvůli vám jsou mrtví." zakřičí Harry.
„Ne Harry, on to nebyl. Někdo ale ano." vysvětlí Remus.
„Kdo?"
„Peter Pettigrew." řekne s šíleným úšklebkem Sirius.
„Ne! To není možné! Je mrtvý! Zabil jste ho!" snaží se sám sebe přesvědcit Harry.
„Ano, to jsem si taky myslel dokud jsi ho neviděl na plánku." řekne Remus.
„To není možné, plánek lhal." vykřikne Harry.
„Plánek nikdy nelže." vloží se do toho netrpělivý Sirius.
„Teď je tady!" vykřikl Sirius a ukázal sněrem k Ronovi.
„Já? Harry, je to blázen." zatřese se Ron.
„Ale né ty. Tvoje krysa." zavrčel Sirius.
„Co? Prašivka? Vždyť ona žije v naší rodině už-"
„Dvanáct let, nějak dlouhý život pro obyčejnou krysu."
„A nechybí jí náhodou prst?"
„Ten hnusák si jo uřízl aby to vypadalo, že je mrtvý!" rozvášní se Sirius.
Najednou se sem přiřítí Severus.
„Já to věděl, pomáháš starém kamarádíčkovi na hrad, co? A Jessico? Ty v tom jedeš taky?" zeptá se zklamaně Sverus.
Chtěla jsem něco odvětit alet Harry mě přerušil.
„Expelliarmus!"
Severus odlétl z dosahu.
„Kdo byl Peter Pettigrew?" zeptá se nabroušeně Harry.
„Chodil s námi do školy, považovali jsme ho za přítele. Prodal tvou matku a otce Voldemortovi." řekne klidně Remus.
„Dokažte to!" řekne Harry.
Sirius ukázal na Prašivku.
„Rone, dej jim tu krysu." rozkáže Harry.
„Prašivko! Co jí chcete udělat?" zeptá se vystrašený Ron.
Sirius, Remus i já párkrát mávneme hůlkou a rázem před námi stojí starý 'přítel' Peter.
„Remus! Sirius! Jessico! Přátelé moji." zašklebí se vystrašeně Červíček a pokusí se utéct.
„Prodal si Lily a Jamese Voldemortovi!"
„Já nechtěl, Sirius popravdě... Co by jsi dělal-"
„Radši bych zemřel." zavrčí Sirius.
„Měl jsi vědět, že když tě nezabil Vodemort, zabijeme tě my."dodá hlasitě Remus
Já, Remus i Sirius na něj namíříme hůlkami.
„Ne!" přeruší Harry.
„Harry, tenhle chlap-" snažím se vysvětlit.
„Já vím co je zač!" řekne.
„Odvedeme ho na hrad!"
„Harry, děkuji, děkuji." vrhne se k němu Červíček.
„Řekl jsem že vás odvedeme na hrad, tam se o vás můžou postarat mozkomoři." odsekne znechuceně Harry.
Vzali jsme Červíčka a vyšli před vrbu mlátičku.
Sirius si šel promluvit s Harrym.
Nechala jsem jim soukromí.
Když už skončili, Sirius se obrátil ke mně.
„Jess, ty jsi přežila." zašeptá a vrhne se mi okolo krku.
„Strašně si mi chyběla." řekne a po tvářích mu začnou ztékat slzy.
„To ty mně taky." řeknu a políbím ho.
„Pane profesore?" řekne roztřeseně Hermiona.
Já i Sirius se otočíme a spatříme Remuse měnícího se ve vlkodkaka.
Sirius se k němu hned vrhnul.
Remus se přeměnil.
Já i Sirius jsme na sebe vzali své zvěromágcké podoby a běželi za Remusem.
Severus se mezitím probral a zůstal u trojce.
Remus odhodil Siriuse.
Já, jelikož jsem byla sova, jsem toho moc nezvládla udělat.
Rozlétla jsem se kolem Remuse a snažila se ho odehnat od Siriuse.
Docela to zabralo.
Ještě pomohlo to, že od někud bylo slyšet zavytí.
Remus kamsi odběhl.
Přeměnila jsem se zpátky
Sirius také.
Byl celý zkrvavený.
Siriuse jsem na chvíli nechala u jezera a běžela za Severusem. Doufala jstem, že by mohl pomoct.
Když jsem tam doběhla, Harry se rozběhl pryč.
Najendou se strašně ochladilo.
Před očima se mi promítly všechny nehezké vzpomínky.
„Musím za nimi!" vykřiknu a rozběhnu se.
„Ne!" zastaví mě Severus.
Chytl mě za ruku a zrdžel.
Červíček utekl.
Přísahám, že jednou ho zabiju!
Nevím, co přesně se stalo pak ale nějak na mě dolehla únava a zřejmě jsem usnula.