Nemocná
Hned ráno jsem se rozloučila s Remusem a přemístila do Bradavic.
„Ahoj Jessico, tak jak bylo u Lupina?" zeptá se naštvaně Severus.
„Máš s Remusem problém?" vyprsknu.
„Ale no tak, Raddlová." ušklíbne se Severus.
„Tss." odfrknu si.
Pak se oba ale začneme nepřetržitě smát.
„Moc děkuju za dárek, líbil se mi." poděkuje Severus a já se usměju.
„Nápodobně." dodám a on mi úsměv oplatí.
Najednou se rozkašlu.
„Si v pořádku?" zeptá se mě Severus.
„Jo, jen jsem moc nespala a tak se asi na chvíli prospím." řeknu a začne mě bolet hlava.
Severus jen kývl a šel opravovat písemky, já si šla lehnout.
Dalsí den se mi ještě přitížilo, jrozně mě bolela hlava a měla jsem teplotu, odmítla jsem ale jít na ošetrovnu s tak jsem se léčila v kabinetu.
Profesor Quirrell za mě teď převezme na chvíli i mé hodiny.
„Severusi?" zachrchlám po kabinetu ale nikdo neodpovídá.
I když to byl asi špattý nápad, rozhodla jsem se jít Severuse nají, chtěla jsem ho poprosit o nějaký lektvar na bolest hlavy.
Bylo nrco málo po dvanácte a po chodbách se toulali studenti.
„Dobrý den paní profesorko." pozdravili mě tři studenti, Harry, Hermiona a Ron.
„Ahoj." snažila jsem se jim oplatot úsměv ale akorát to vedlo k tomu že mě ještě více rozbolela hlava.
„Brzy se uzdravte." řekli sborově.
„Děkuju, nevíte kde by mohl být profesor Snape?" zeptám se.
„V učebně lektvarů." řeknou, já poděkuji a vydám se za Sevem.
„U Merlina, proč neležíš v posteli????" vyjekl Severus když mě uviděl.
Jen jsem něco zamručela.
„Dán ti lektvar." řekl, já si vzala lektvar, který mi podal a vypila ho.
Dále už si bepamatuji nic, zřejmě jsem po tom lektvaru upadla do bezvědomí.
Čaute lidičky :)
Konečně jsem se dokopala napsat novou část, no neříkejte že nejsem skvělá :D
Pomalu nám končí Harryho první rok v Bradavicích, v dalším školním roce se nám tu objeví Lockhart :D no neřikejte že se netěšíte :D
Zatím se mějte /*
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro