Harry,Ron a Hermiona
„Dobrý den, jak jistě víte, jsem vaše nová učitelka OPČM, profesor Quirrell si se mnou bude střídat hodiny, jednou vás budu učit a jednou on. Chápeme?" vysvětlím rychle prvnímu ročníku, který jsem v ponděl měla druhou hodinu.
„Vy jste Raddlová, že? Jste příbuzná s Vy-víte-kým?" vykřikl někdo zezadu.
„Ehm... ano." řekla jsem mírně zaskočeně.
I když tohle jsem měla od dětí čekat,a vlastně nejen od dětí.
„Ale to teď není podstatné." dodala jsem a pokračovala ve výkladu.
„Dnes si zatím dáme jen něco jako úvodní hodinu, jelikož jste prváci a o kouzlení a obraných kouzlech nic nevíte, vám o tom něco řeknu." začnu a usměju se na třídu.
„Takže, obraná kouzla používejte proti nepřátelů. Tedy pokud se je tu nebudeme učit a zkoušet ve dvojicích. V pátém ročníku se možná naučíte patrona, patron je velice těžké kouzlo. Pokud znáte kletby, které se nepromíjejí tak ty tu zkoušet vážně nebudeme. No, jen vám chci ještě říct, že nejsem ten typ profesorky, která by někomu nadržovala a nebo by si na někoho zasedla. Doufám že vás mé hodiny budou bavit a že mé hodiny budou probíhat v poklidu." dokončila jsem svůj proslov a už byl konec hodiny.
Studentu odejdšli a já dále odučila dalších pět hodin.
„Omlouvám se." řekla jsem rychle když jsem se srazila s třemi malými prvňáky.
„Dobrý den, paní profesrko." pozdravili všichni sborově.
„Tebe už znám, Harry, a vy dva jste?" zpetám se s mírným úsměvem.
„Grangerová Hermiona." představilo se okamžitě hnědovlasé děvče.
Usměju se na ní a zrak obrátím k zrzavému chlapci, který právě pojídal čokoládové žabky.
„Ron Weasly." zamumlá s plnou pusou ale já mu rozuměla.
„Moc mě těšilo Rone, Harry a Hermiono."s potěšením jsem odešla do kabinetu.
„Ahoj Jessico." pozdravil mě Severus který přišel ke mně do kabinetu a sedl si na volné křeslo.
„Ahoj Seve, první den šel skvěle. Jaký na tebe udělal dojem Harry?" zpetala jsem se ho se zájmem.
Severus jen proročil očima a něco zamrmlá.
Já hned pochopím.
„Severusi sice je to syn Jamese ale nezapomínej že i Lily! A navíc ten chlapec za nic nemůže." pokárám ho Severus jen pokrčí rameny a dále si něco zapisuje.
Zbytek odpoledne jsem strávila se Severusem, on dal hned první den třetímu ročníku písemku a tak musel opravovat.
Večer jsem usnula s úžasným pocitem, jsem učitelka. Do mého snu se ale přimíchal Sirius. Moc mi chyběl.
Čaute lidi :D
Tak už nám to pomalu ale jistě všechno začíná ;)
Ani nevíte jak já se těšim na pokračování :D nevim jak vy ale já jsem na psaní téhle knížky závislá:3
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro