„Kde to jsem?" vyhrkla jsem
Probudila jsem se někde jinde než v pokoji,všude bylo bílo. Bylo mi jasné že jsem buď umřela,nebo jsem na ošetřovně.

„Slečno Switenová! Konečně jste se probudila." křčela na mě madame Pomfreyová

„Já jsem na ošetřovně?" zeptala jsem se

„Ano, ano jste, včera jste usnula na Bradavických pozemcích a pan Black vás odnesl na ošetřovnu, tím jak jste ležela na zemi jste prochladla, pár dní si vás tu nechám. Mohlo by se vám udělat špatně." řekla madame a podala mi divně vypadající lektvar

„Vypijte to." řekla

„Fuj!" ulevila jsem si

„Odpočiňte si." řekla madam a poslechla.
Já tedy zavřela oči a znovu usnula.

„Myslíš že bude v pořádku?" slyšela jsem hlas Siriuse

„Jo, jen spí." uklidňival ho James

„Kluci,to jsme pořádně podělali." dodal Remus
Otevřu oči-tři-dva-jedna Teď!

„Jessico!" vykřkli všichni tři naráz a objali mě

„Ahoj." hlesla jsem potichu a nedívala se jim do očí

„Přinesli jsme ti úkoly za dnešek." řekl Remus

„Děkuju." řekla jsem potichu

„Tak my zase půjdeme." řekl James posmutněle. Nechtěla jsem aby odešli ale neměla jsem sílu na to,jim to říct.
Oni odešli a já si začala dělat úkoly.
Na mou esej do dějin začaly kapat slzy,chyběli mi kluci, proč to udělali? Já jim věřila.
Najednou mě přepadl smutek.
Pak jsem začala nekontrovatelně brečet. Dveře ošetřovny se ale rychle otevřely a v nich stál Brumbál, Mcgonagallová a White.
Beumbál ke mně přišel a sedl si na kraj postele ve které jsem ležela.
Rychle jsem si utřela slzy, myslím si ale že si toho profesor, profesorka a Brumbál všimli.

„Slečno, jak vám je?" zeptal se mě Brumbál

„Albusi!" okřkla ho McGonagallová
Asi věděla jak mi je, musela bych být sprostá kdybych měla do puntíku říct, jak se cítím.

„Tak jinak, jak se cítíte fyzicky?" zeptal se mě znovu Brumbál

„Fajn." odsekla jsem

„Proč jste tam zůstávala večer? A proč jste tam usnula?" zeptala se najednou profeosrka

Jen jsem pokrčila rameny ale věděla jsem, že všichni tři to moc dobře věděli, myslím to, proč jsem tam byla.

„Tak jdeme paní profesorko?" zeptal se Brumbál Minnie
Ona kývla a spolu odešli, White tam zůstal.

„Slečno? Je mi to líto, já si neuvědomil co říkám a-" nedořekl to profesor

„Já se vám chci omluvit, neměla jsem říkat že jste hajzl i když jste, měla jsem si to nechat pro sebe." řekla jsem a malinko jsem se pousmála.

Profesor se usmál.

„Půjdete na ten ples?" zeotal se mě profesor

„Asi ne, nemám s kym jít." řekla jsem smutně

„Myslím že  pan Black má stále zájem a myslím,že nejen on." mrknul na mě a odešel
Co to bylo? To jako naznačoval že se mnou chce jít na ples nebo co?!

Už byl večer a já měla všechny úkoly hotové, a tak jsem si četla.
Po chvílí mě to ale omrzelo a knížku jsem odložila.
Přemýšlela jsem nad tím, co mi řekl profesor.
Třeba nakonec kluci mysleli to přátelství vážně......

Ahoj, nová kapitola je zde👆
Doufám že se vám líbila a pokud joooo, tak budu ráda když zanecháte * nebo komentář 😍