„Zůstáváš přes prázdnimy v Bradavicích, ne?" zeptal se Severus, když se přehraboval v nějakych papírech.
Byl právě začátek prázdnin a Bradavice bez studentů byly hrozně prázdné.
„Ani nevím, asi na týden pojedu k Removi a jinak zůstanu v Bradavicích." řeknu a pokrčím rameny.
„Aha." zamručí Severus.

Další den ráno

„Jé! Severusi! Remus píše, jestli bych k němu nepřijela už tento týden, později už prý nebude mít čas." přečtu mu dopis od Remuse.

„Tak si to užij." řekne zamračeně Severus.
Rouzloučím se se Sevem a přemístím se k Removi.

„Hádej kdo jsem?" zeptán se, když vejdu dovnitř a zakryju Removi oči.
„Nooo." protáhne se smíchem Rem.
„Řekl bych že ta nejlepší kamarádka na světě." zasměje se a já mu odkryju oči.
„Zůstanu tu jenom do zítřka pak se vrátím do Bradavic." řeknu posmutněle.
„Hm, škoda." řekne Remus a oba se posadíme na gauč.
„Dáme si alespoň večeři?" zeptám se když je mezi námi takové to trapné ticho.
„Jo, jasně." přikývnu zmateně a mírně rozpačitě.
„ Myslíš, že je Sirius doopravdy vrah?" vypadne ze mě najednou.
„Ne. Nebo já, já nevím." zamotá se Remus.
„Miluješ ho stále?" zeptá se mě Remus.
„Já nevím, tak dlouho jsem jo neviděla ale-" snažím se nějak zformulovat větu.
„Ale jen tak zapomenout taky nemůžeš." dopoví za mě Remus a já jen přikývnu.
„Už půjdu spát, dobrou." řeknu.

Další den ráno jsem se s Remusem rozloučila a vrátila se do Bradavic.
Severus v kabinetu nebyl a na mě dolehla únava a tak jsem sd na chvíli prospala.

Čauky :) příští kapitola nám uzavře prázdniny (teda pokud mě něco zajímavého nenapadne) a pak už ten slibovaný druhý ročník :D
Jinak už tu je 2K přečtení!
Moc děkuju ^^