Sice jsem neviděla T'Challovi do tváře, ale věděla jsem, že mě propaluje naštvaným pohledem.

,,Promiň, ale musela jsem tě zastavit.'' Pokrčila jsem rameny a otočila se na patě.

Vyšla jsem z hangáru a sledovala oblohu. Quinjet sledoval Tony s Rhodiem. Za nimi letěl Sam, který se je snažil dohnat. Z jeho křídel vyletěly malé raketky. Snažil se tak sestřelit Rhodeyho. Měla jsem obavy. Tušila jsem, že to neskončí dobře.

,,Visione, mám banditu na šesti hodinách.'' Ozvalo se mi v uchu.

Pohledem jsme se snažila najít Visiona. Klečel u Wandy. Ti dva jsou si prostě souzeni.

,,Visione! Slyšíš mě?'' Ozvalo se znovu.

Tentokrát se Vision zaměřil na oblohu.

,,Tref mu trysku, udělej z něj kluzák.''

Vím, že Vision má dobrou mušku, ale ten pocit obavy se ve mě zvětšoval. Žlutý kámen na jeho čele začal zářit a pak z něho vyšel žlutý paprsek. Paprsek se blížil k Samovi. Všichni si mysleli, že ho Vision sundá, ale Sam se paprsku ladně vyhnul. Paprsek, ale mířil dál přímo na Rhodeyho. Zasáhl ho. Padal volným pádem dolů. Mé obavy se naplnily. Sledovala jsem padající postavu se zatajeným dechem. Tony se Samem hned začali jednat. Modlila jsem se, aby ho chytli včas. Za tu dobu jsem došla k Wandě a Visionovi.

,,Jak jsem mohl minout?'' Zeptal se šeptem Vision.

,,Měl by si za nimi letět.'' Ozvala jsem se. ,,Počkám tu s Wandou.''

,,Děkuji.'' Vděčně se na mě usmál a vyrazil.

,,Myslíš, že ho chytili?'' Zeptala se Wanda se starostí.

,,Padal moc rychle. Pochybuji.'' Odpověděla jsem.

Měla jsem pravdu. Nechytili ho včas, ale důležité, že přežil. Stála jsem vedle Visiona a sledovala Rhodeyho při magnetické rezonanci v jedné německé nemocnici. Byla jsem v podobě Tony asistentky. 

,,Jak to, že si minul?'' Zeptal se Tony, který se tu objevil.

,,Byl jsem rozrušený.'' Odpověděl mu Vision a sklopil pohled k zemi.

Tony si povzdechl a obešel ho. Ustoupila jsem mu stranou.

,,Myslel jsem, že je to nemožné.''

,,To já také.''

Tony pak odešel ven na chodbu. Vision sledoval dění za sklem provinilým pohledem. Chvíli jsem tu zůstala s ním. Položila jsem ruku na jeho rameno a stiskla. Chtěla jsem, aby věděl, že stojím při něm. On stejně nebyl ten, kdo za to mohl. Po nějaké době jsem i já odešla. Tony stál opřený o zeď. Levou ruku měl v ramenním závěsu. Všiml si mě hned, jak jsem vyšla z místnosti. Jeho pohled byl netečný a mě tak došlo, že se dozvěděl, co jsem udělala.

,,Pojď.'' Ozval se po našem zírání do očí.

Nejdříve jsem Tonyho zmateně sledovala a pak se ještě rozhlédla po chodbě. Myslela jsem si, že najdu pohledem Nat, ale nic. Zmizela, kdo ví kam. Až potom jsem se za Tonym rozešla. Byl naštvaný a myslím si, že dělal, co mohl, aby na mě nevyjel hned tady na chodbě. Kdybych byla v jeho kůži, nejspíš bych to udělala. Celou cestu jsem sledovala jeho záda. Nedávala jsem tak pozor, kam mě vede. Ani nevím jak, ale ocitli jsme se na čerstvém vzduchu. Zastavila jsem se a dívala se před sebe. Tony se zastavil až u skleněného zábradlí. Jednou rukou se o něj opřel a dělal to co já. Díval se před sebe.

,,Doktor řekl, že má rozdrceným několik obratlů. Mícha je extrémně poraněná.'' Začal.

Během jeho mluvy jsem se postavila vedle něj. Snažila jsem se, aby v mém obličeji nebyl znát žádná emoce. Tony není jediný, kdo se umí schovat za kamennou masku.

,,Pravděpodobně bude doživotně ochrnutý.'' Pokračoval o stavu Rhodeyho. ,,Proč si mu pomohla?'' Otočil se na mě.

Pohled jsem mu opětovala, ale nic z mých úst nevyšlo. Kdybych mu řekla, že mu věřím, vysměje se mi.

,,Tak proč?'' Zvýšil trochu hlas. ,,Kdyby si to neudělala, Rhodeyho by tohle nepotkalo. Takže mi řekni, proč jsi Rogersovi pomohla?''

,,Nemusíš mi připomínat, že je to má vina, Tony. Já to totiž moc dobře vím.'' Trochu jsem na něj vyjela. ,,A Steveovi jsem pomohla, protože mu věřím.''

Proč jsem mu to říkala? Chtěla jsem se přece vyhnout jeho řečem o tomhle.

,,Jistě, protože on vždycky říká pravdu, že? Vždyť ti ani neukázal žádný důkaz, tak jak mu to tedy můžeš věřit?''

,,Protože na rozdíl od tebe, mi Steve nikdy nelhal.'' Podmračeně jsem ho sledovala.

,,O tom pochybuji.'' Zamumlal, skoro neslyšně.

,,Tony...''

,,Věřil jsem, že si se mnou, ale jako vždy stojíš za Rogersem.'' Sklopil pohled.

,,Je pro mě těžké si mezi vámi vybrat. Oba dva jste pro mě důležití a nechci ani jednoho z vás ztratit.'' Hlesla jsem a opřela se o zábradlí lokty. ,,Stejně to má i Steve, jenže rozdíl je v tom, že on už si vybral.''

Periferně jsem viděla, že mě Tony sleduje a poslouchá. Jaká to novinka.

,,T'Challa řekl o tobě Rossovi a taky, cos provedla, takže po tobě půjdou.'' Informoval mě a já se na něj podívala.

,,Není to poprvé a navíc umím měnit podoby. Jen tak mě nechytnou.'' Ušklíbla jsem se a přestala se opírat.

Tony se na mě lehce usmál. Na mě se prostě nikdo dlouho zlobit nemůže, tedy kromě vlády. Najednou Tonyho hodinky začaly vydávat zvláštní zvuk. Párkrát na ně zaťukal a hodinky pustili malý hologram. Nechápavě jsme to sledovala.

,,Na co se to dívám, Friday?'' Zeptal se Tony.

,,Na prioritní hlášení berlínské policie.'' Odpověděla jednoduše.

Chvíli se na hologram díval, ale pak se jeho pohled zaměřil na mě. V jeho očích jsem vyčetla, že na něco přišel.

,,Nahoď vrtulník.'' Řekl s pohledem zabodnutým na mě a pak se rychlým krokem vydal pryč.

Doběhla jsem ho a chytla ho za paži.

,,Letím s tebou.''

,,Tohle zvládnu sám a navíc, stále nevím jestli si na mojí nebo na Rogersově straně.'' Utnul mě a chtěl se mi vytrhnout, ale držela jsem ho pevně.

,,Vím, co máš v plánu a pokud ti Sam neřekne, kam letěli budeš mě potřebovat.'' Namítla jsem a ignorovala jsem jeho poznámku o výběru stran.

Chvíli mě propaloval pohledem, ale pak si povzdychl. Mám vyhráno.

,,Dobře.'' Přikývl.

Rychlým krokem jsme si to mířili k vrtulníku. Byla jsem potěšena, že mi Tony ještě věří, ale malý pocit obavy se mi usadil v žaludku. Nedělala jsem si starosti, že nezjistíme, kde Steve je. Dělala jsem si starosti, co tam najdeme a jaký to bude mít dopad na tým Avengers. Snad ten pocit brzy zmizí. Bohužel se tak nestalo a ani nestane.

................................................................................................................................................................

Slib jsem dodržela. Další kapitola je na světě.

Věřte, že skloňování jména Rhodey je hrozný. Ani nevím, jestli to píšu dobře. Kdyby ne, tak mi dejte vědět a já to opravím.

Jaký jste měli víkend? Užívali jste si?

No, tak já se s vámi loučím. Uvidíme se u další kapitoly, která vyjde někdy v týdnu. Čestný skautský.

Čauky.